Francouzská Polynésie


Informace

V současné době čelí Francouzská Polynésie různým ekonomickým problémům, které dříve nebyly příliš viditelné. V roce 1996 byl ukončen francouzský jaderný program (CEP), který byl výrazným finančním zdrojem místní ekonomiky, a země tak byla ekonomicky do značné míry závislá na Francii. Přechodné období, kdy se Francie snaží kompenzovat ztráty vzniklé ukončením jaderných testů a přispívá zejména v oblasti vzdělání, zemědělství či dopravní infrastruktury, by mělo skončit v roce 2005. Do budoucna se počítá s modernizací a lepším využitím místních hospodářských zdrojů.
Přes veškeré problémy patří Francouzská Polynésie k nejbohatším zemím v oblasti, s hrubým národním produktem srovnatelným s Austrálií. Export, směřující zejména do Francie (25%), USA, Japonska, Austrálie a na Nový Zéland, nedosahuje ani 1/5 dovozu. Vyváží se perly, perleť a zemědělské a potravinářské produkty (vanilka, květiny, ovoce, vonné oleje monoi a ryby). Z hlediska importu zboží (předměty dlouhodobé spotřeby a potraviny) je stále nejdůležitější Francie (38%), ačkoliv by bylo mnohem snazší a především levnější rozšířit obchod spíše na země ležící v regionu.

Nezaměstnanost se pohybuje okolo 13%, avšak toto číslo rozhodně neznamená tak závažný problém, jako je tomu v jiných zemích. Na některých atolech vůbec neexistuje jakýkoli trh práce a ani životní náklady místních obyvatel nejsou tak vysoké. Výjimkou je v tomto ohledu hlavní město Papeete, kam v posledních čtyřiceti letech přišlo za prací mnoho lidí a nezaměstnanost tu má stejný sociální dopad jako ve velkých městech na Západě.

Průmysl a cestovní ruch
Průmysl není ve Francouzské Polynésii příliš rozvinut a je tu zastoupen jen malými podniky zabývajícími se produkcí textilních a potravinářských výrobků.

Cestovní ruch
Je samozřejmě hlavním tahounem celého hospodářství Francouzské Polynésie a místní vláda v něm do budoucna spatřuje prostředek k dosažení ekonomické nezávislosti. Dřívější odhady ročního počtu návštěvníků dosahující až 300 000 se ukázaly jako utopické. Návštěvníky přijíždějící hlavně z Francie, USA, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Itálie a Jižní Ameriky, často odrazuje velká vzdálenost, poměrně vysoké životní náklady a také neprofesionalita v některých oblastech poskytování služeb. Důležitou roli hraje také konkurence dalších tropických destinací, které jsou pro turisty v mnoha ohledech dostupnější.
Největšími lákadly zůstávají vodní sporty (plachtění, potápění, surfing), přehlídky domorodých řemesel a tradiční festivaly spojené s tanečními a hudebními vystoupeními. Francouzská Polynésie je vyhlášeným místem pro líbánky a mnoho turistů sem přijíždí strávit dovolenou na luxusních jachtách. Nejvíce navštěvované jsou ostrovy Tahiti, Moorea, Rangiroa a Bora Bora.

Zemědělství
V minulých letech byl význam zemědělství zcela zastíněn francouzským jaderným testováním a rozvojem cestovního ruchu, kdy velká část obyvatel začala pracovat ve službách a přestěhovala se do turistických center. Hlavními problémy zemědělství v současné době je nedostatek vhodných pozemků a také klimatické podmínky dovolující pěstovat jen určité druhy plodin. Na ostrovech se pěstují různé druhy ovoce (banány, ananasy, kokosové ořechy a citrusy) a zelenina. Místní vanilka je považována za nejkvalitnější na světě. V malém měřítku se tu setkáte s chovem drůbeže, vepřů a skotu. Objem rostlinné ani živočišné produkce není schopen pokrýt místní poptávku, a proto je nutné mnohé potraviny dovážet. K vývozu je určena vanilka, ananasy a květiny, které míří hlavně do Evropy, a zájem o ně roste.

Rybolov
Lovení ryb je odedávna důležitou součástí každodenního života ostrovanů a v současné době se rychle rozvíjí. Loví se nejen v lagunách, kde se často používá tradiční oštěp, ale i na volném moři. V dnešní době už přístavech můžete vidět moderní rybářské lodi zajišťující obživu nejen místním obyvatelům a turistům, ale i ryby na vývoz.

Perly
Francouzská Polynésie je po celém světě známá jako místo původu nádherných a poměrně vzácných černých perel a je třeba podotknout, že se „perlový průmysl“ patří ke klíčovým zdrojům místní ekonomiky. V roce 1997 dosáhl obchod s perlami 28% celkového vývozu, a zařadil se tak na druhé místo hned za cestovní ruch. Produkce perel je soustřeďována na Tuamotech a Gambierech a pomalu se rozšiřuje i na některé ze Společenských ostrovů.