Francouzská Polynésie


Informace

Příchod misionářů a šíření křesťanství ve Francouzské Polynésii mělo zásadní dopad na původní náboženství i na jeho posvátná místa a předměty. Naštěstí mnoho z míst, která již zcela upadla v zapomnění a zmizela pod bujnou vegetací, bylo odkryto a některá z nich jsou v poměrně zachovalém stavu přístupná turistům. Jedná se však pouze o svatyně marae postavené z kamenů, kamenné sochy tiki a rytiny na kamenech - petroglyfy. Veškeré předměty rostlinného původu, jako vydlabané kánoe, chýše, oblečení či dřevorytiny, jsou nenávratně ztraceny.
S archeologickými pozůstatky se můžete setkat na všech ostrovech. Zejména Markézy by se daly označit za archeologické muzeum pod otevřeným nebem. Stav jednotlivých památek se do značné míry liší. Někde narazíte na hromadu kamení obrostlou vegetací, která má zanedbatelnou hodnotu. Na druhé straně můžete navštívit mnoho zajímavých a dobře udržovaných míst. Velkým problémem však stále zůstávají informační cedule, které na většině nalezišť chybí. Pokud patříte mezi opravdové zvědavce toužící dozvědět se co možná nejvíce, můžete využít služeb některého z místních průvodců. Tento, pro někoho možná amatérský způsob, vám však připraví nevšední zážitek.

Marae
Veškeré obřady, rituály či jen společenské akce se konaly na zvláštních posvátných místech – tzv. marae. Stavěly se jak na pobřeží, tak na úbočí hor a byly zahaleny do přísného tapu (tabu). Marae se lišily velikostí, od malých, používaných k rodinným oslavám či pohřbům, až k ohromným královským marae sloužícím potřebám celého společenství. Tato významná místa obklopená posvátnými stromy měla obvykle obdélníkový tvar a někdy mohla být delší než 50 metrů. Marae byly postaveny z čedičových kvádrů a vydlážděny korálovými deskami. Menší kameny a oblázky tvořily nízkou zídku obklopující vydlážděnou plochu. Na jednom konci marae byl umístěn oltář – ahu, nejposvátnější místo celé plošiny. Ahu mohl mít několik pater a pak se tvarem podobal pyramidovým svatyním známým z Jižní Ameriky. Naproti ahu jsou umístěny 3 korálové bloky, označované za „čestné kameny“. Uprostřed marae je potom několik dalších korálových kvádrů, tzv. „sedících kamenů“ určených pro kněze a zástupce vyšších vrstev. V blízkosti každé marae se často nacházely dřevěné stavby, které sloužily jako márnice. Do dnešní doby se však žádná nedochovala.

Tiki
Do dnešní doby se zachovaly jen čedičové varianty těchto posvátných soch, avšak dřevěné tiki zhotovují místní řezbáři i dnes. Většina z nich odpovídá stejnému modelu: krátké pokrčené nohy a paže přitisknuté k tělu a zuřivý výraz v obličeji (pokud je obličej zřetelný). Někteří tiki byly jen velmi hrubě vytesáni, jiní mají dobře vyhotovenou hlavu, ale těžko rozpoznatelné končetiny. Pečlivě upravená ústa a oči bývají nejvýraznějším prvkem celé sochy. Tiki se též liší svými rozměry. Největší sochu naleznete na Markézách – je vysoká více než 2,7 m. Pokud se chcete osobně seznámit s některým tiki, pátrejte v blízkosti posvátných míst, kde byli nejčastěji vztyčováni.

Petroglyfy
Jedná se o zvláštní rytiny na kamenech, jejichž význam však dodnes nebyl věrohodně prokázán. Na kamenech jsou často vyobrazena různá zvířata - jako chobotnice či želvy, tradiční kánoe, slunce, různé geometrické tvary, lidské postavy či velmi přesná vyobrazení obličeje. Nejznámější z nich naleznete na Tahiti a Markézách.