Srí Lanka


Informace

Na Srí Lance převažuje náboženství budhistické – 70 % obyvatelstva, hinduistické – 15 % obyvatelstva , islámské – 7 % obyvatelstva a křesťanské – 8 % obyvatelstva.



Buddhismus
Kataragama chrám Kataragama chrámTento náboženský směr založil v 6. stol. př. n. l. mudrc Buddha a postupně se ve 2. – 12. stol. rozšířil do celé Asie.
V současnosti je buddhismus jedním ze tří náboženství, která mají ve světě převahu. Má kolem 400 miliónů přívrženců, jen v Indii je asi 7 miliónů buddhistů.
Princ Siddhártha Gautam se narodil kolem roku 533 př. n. l. v městečku Kapillavathu (Lumbiní) v severní Indii. Vyrůstal v paláci rodičů, kteří ho přespříliš chránili před světem. Ve 29 letech změnila jeho život čtyři setkání: se starcem, nemocným a mrtvým člověkem a žebravým mnichem. Poznal tak stáří, bolest, smrt a chudobu. Uvědomil si silně lidské slabosti a opustil ženu a domov, aby hledal únik od tíhy lidské existence. Čas trávil mezi hinduistickými askety, kteří ho naučili hladovět a koncentrovat se na meditaci. Také se věnoval studiu posvátných hinduistických textů. Ve 35 letech dosáhl po dlouhé meditaci pod fíkovníkem, symbolem poznání, nirvány, stavu plné osvícenosti a osvobození od lidských strastí. Stal se Buddhou, což znamená „probuzeným“, „osvíceným“. Svou první řeč pronesl v Benaresu. Společně se svými žáky se vydal na cestu po severní Indii a hlásal novou doktrínu. Umřel velmi stár po mnoha letech potulného života.
Buddha učil své posluchače hledat pravdu ve svých zkušenostech. Hlásal, že lidské utrpení vyplývá z připoutanosti k životu a z neuspokojitelné touhy po štěstí. Utrpení života může skončit, když se vzdáme svých přání a tužeb. Nirvánu definoval jako stav věčné blaženosti, ve kterém neexistuje žádost, nevědomost, čas a utrpení. Dosažením nirvány končí koloběh reinkarnací. V buddhismu nezáleží na pohlaví ani sociálním původu, všichni patří do společenství sangha.
Moudrosti lze dosáhnout dlouhou meditací prováděnou každý den a dodržováním mravních zásad, které definoval Buddha.

Buddhismu hrozilo téměř vymizení na přelomu 20. století, ale poté došlo k oživení zvláště mezi intelektuály, kteří byli zklamáni hinduismem. V souvislosti s příchodem uprchlíků z Tibetu se buddhismus dočkal vzrůstu také v 50. letech.
Od 3. stol. se buddhismus dělil na dva silné směry. Oba vedou k dosažení nirvány, ale každý jinou cestou. Postupem času začali věřící světit rituály a svátky.
Směr hínajána, neboli Malý vůz, vyznává přes 35 % buddhistů, a to především na Srí Lance, v Barmě, v Thajsku, Kambodži a Laosu. Stoupenci přísně dodržují Buddhova pravidla, útočištěm je Buddha – dharma – Buddhova kázání a sangha – společenství. Je zakázáno zabíjet, krást, dopouštět se cizoložství a požívat opojné nápoje. Mniši mají své komunity ve kterých nerušeně meditují. Potravu mají dovoleno přijímat jednou denně, žijí z poskytnutých almužen. Každý rok slaví založení komunity, vzdělávají se, světí narozené děti, uzavírají manželství a slaví pohřby.
Směr mahájána, neboli Velký vůz, vyznává přes 60 % buddhistů, a to především v Nepálu, Číně, Koreji, Japonsku, Mongolsku a Vietnamu. Vyznávají kult hinduistických božstev, ale také současně jiná náboženství, jako je čínský taoismus nebo japonský šintoismus. Zbožštili si různé podoby Buddhy, které uctívají.

Je tu také kult bódhisattvů, bytostí naplněných moudrostí, které se obětovaly pro blaho ostatních. Nejuctívanějším bódhisattvem je Avalokitešvara, který několika páry paží a mnoha hlavami symbolizuje nezměrnou pomoc přinášející lidem. Mniši během obřadů pokrývají Buddhovu sochu kusy látek, zlatem a šperky, věřící obětují jídlo, květiny nebo kadidlo. Při meditaci usedají Buddhovi k nohám.

Buddhisté slaví pravidelně svátky připomínající důležité události v Buddhově životě, pravidelně putují na místa, kde Buddha žil nebo pobýval – rodné město Kapillavatha, Bódhaj, kde byl osvícen apod. Na těchto místech je postaveno mnoho chrámů, kde se poutníci přicházející téměř z celého světa modlí a klaní podobiznám Buddhy. Jednotlivé náboženské rituály se liší v jednotlivých zemích. V dubnu se slaví narození Buddhy, v červenci jeho úmrtí. Všechny svátky jsou velkou příležitostí k představením a proto mniši vyjadřují pantomimou legendární příběhy z Buddhova života.

Tibetský buddhismus se nazývá také lamaismus, a to podle duchovních, kteří se nazývají lámové. Duchovní vůdce tibetského buddhismu je dalajláma, jež se považuje za reinkarnaci Buddhy. V současnosti žije v indickém exilu, poněvadž jeho země – Tibet je od roku 1950 okupována a ničena Čínou. Lamaisté používají při modlitbách mlýnky na modlitby.

Asketa je člověk, který vede z náboženských nebo morálních důvodů velmi přísný život a vzdává se všech tělesných požitků a tužeb.
Bódhisattva je osvícený věřící, který se obětuje pro blaho ostatních.
Doktrína je soustava idejí a předpisů popisujících koncepci světa a způsob chování.
Kult je uctívání boha nebo božstva, také obřad k uctívání bohů.
Modlitební mlýnek je válec s posvátnými formulemi. Buddhisté ho roztáčejí zápěstím při modlitbách.
Nirvána je stav, jehož dosáhne jedinec, který se vymaní z kruhu reinkarnace a nepociťuje žádné touhy a přání, tedy ani utrpení.
Osvícení je dokonalé pochopení lidské duše a světa.
Reinkarnace je posmrtné převtělení.
Ritus – rituál je soubor náboženských obřadů a úkonů, jež provozují lidé v rámci jednoho náboženství.
Sermon je náboženský proslov, kázání.
Buddhačarita – Život Buddhův – životopis Buddhy, který sepsal Ašvaghóša. Text byl přeložen do mnoha jazyků.
Bala – vyšší síly
v předchozích zrozeních
Dhjána – meditační pohroužení
Dhátugharbha – schránka na posvátné ostatky
Duhkha – utrpení, strast
Džáti – vznikání, znovuzrození
Kappa – světové období, velký časový úsek
Karuná – soucit
Kšánti – trpělivost
Pagoda – buddhistická kultovní věžovitá stavba
Pradžňá, paňňá, páramitá – moudrost
Satta, sattva – bytosti
Upásaka – muži
Upásiká – ženy
Stúpa je památka, ve které se uctívají Buddhovy ostatky – kosti, vlasy, zuby. Většinou mívá budova na vrcholu kopuli. Prý sám Buddha určil tvar kopule obrácením misky na milorady dnem vzhůru. Věřící přicházejí do stúpy položit obětní dary, odříkávat posvátné formule a zpívat hymny.
Otisk Buddhových chodidel býval vyrytý spolu s posvátným texty jako symbol Buddhovy vyjímečnosti na stěnách chrámů. Dalším Buddhovým symbolem je kolo, jež znázorňuje život a kosmos, slunečník a trůn znázorňují moc, lotos symbolizuje čistotu duše a bílý slon připomíná sen Buddhovy matky ještě před jeho narozením.

Kandy KandyBuddha Šákjamuni
Zakladatel buddhismu, který žil pravděpodobně v letech 563 – 483 př. n. l. Mnoho legend vyprávějící o jeho životě nám dává obraz jak probíhal jeho život. Narodil se v Kapilavastu v panovnické rodině kmene Šákjů. Jeho matka po porodu zemřela. Oženil se s princeznou Jašódharou, která mu porodila syna Ráhulu. Rájula se později stal buddhistickým mnichem. Jašódhara a Buddhova nevlastní matka Mahápradžapatí se staly mniškou. Buddha – princ Siddhártha vyrůstal v palácovém bohatství a postupně poznal tři neodvratná zla: stáří, nemoc a smrt. Rozhodl se proto pro askezi a ve věku 29 let odešel do pod vlastním jménem Gautama. Pohroužil se do hluboké meditace a ve věku 35 let si vybral strom prozření (ficus religiosa), pod kterým dosáhl probuzení po vítězném boji s bohem pokušení Márou. Probuzení obsahoval trojí vědění: vědění o všech svých vlastních předchozích formách bytí, vědění o tom, že všechno živé umírá, aby se znovu zrodilo a vědění o tom, jak překonat nevědomost a vášně, aby bylo možné vystoupit z koloběhu životů a dosáhnout vysvobození – nirvána. Tato poznání formuloval do čtyř vznešených pravd. Zbývající část života putoval Buddha kolem řeky Ganga a šířil svoje poznání učení a diskutoval se zastánci jiných tradic. Zemřel ve věku osmdesáti let v Kusináře, aby odešel do konečné nirvány a již se více nezrodil. Buddhovo tělo bylo spáleno a popel rozdělen do osmi měst. Nad jeho ostatky byly navršeny pohřební mohyly – stúpy, které se staly předmětem náboženského kultu.

Hinduismus
Kataragama - posvátný strom Bo Kataragama - posvátný strom BoHinduismus je jedno z nejstarších náboženství na světě – vzniklo kolem roku 2000 před n. l v Indii. Nemá zakladatele, byl to spíše společensko-ekonomický systém, jehož podstatou byla především příslušnost ke kastě a k rodině spojená s dodržováním daných předpisů v rámci náboženského přesvědčení. Hinduismus má v současnosti kolem 700 miliónů stoupenců nejvíce na jihovýchodě Asie, především v Indii a na Bali.
Základem jsou svaté texty, staroindické učení o řádu a zákonitosti – dharma, o činu a odplatě – karma, neubližování – ahinsa a vysvobození – mokša. Texty pochází z roku 1800 před n. l – védy a z roku 700 n. l. – epopeje. Védy vyprávějí o vzniku světa, o životě bohů, učí modlitbám a rituálům. Tvoří je čtyři sbírky, nejstarší z nich Rgvéd obsahuje více než tisíc mytologických písní. Védy vysvětlovali věřící muži – bráhmani, kteří ovlivnily vznik jiných textů. Bráhmani jsou jedinými strážci a právními vykladači náboženských předpisů. Princip kast a zákon reinkarnace vysvětluje Manuův zákon. Epopeje byly sepsány mnohem později a jsou většinou veršované. Také vyprávějí o vzniku světa a o životě bohů. Nejdůležitější je báseň Mahábhárata, která je se svými 200 000 verši nejdelší básní, jež byla kdy napsána. Líčí boj dvou královských rodin – pěti bratrů Pánduovců a sta bratranců Kuruovců. Bůh Kršna se staví na stranu pěti bratrů a pomáhá jim k vítězství. Další důležitou epopejí je Rámájána, jež vypráví o životě a příhodách Rámy, který je sedmou inkarnací neboli avatárou boha Višny.

 V hinduismu hraje velkou roli tisíce bohů, kteří představují jedinou bytost, která existuje nade vším a všude. Největší důležitost má trojice bohů – Brahma - stvořitel, Višna – udržovatel a Šiva – ničitel. Brahma má čtyři obličeje a čtyři paže, proto může všechno vidět a všude zasahovat. Vše, co existuje, pochází od Brahmy a vrací se k němu. Višnu uchovává svět, jeho symbolem je kotouč – boží energie, kyj – symbol síly a mušle – symbol vody, plodnosti a bohatství. Prošel řadou inkarnací např. Rama, Krišna a Buddha. Šiva svět ničí, je však zároveň tím, bez kterého by život nemohl vzniknout. Je strašlivý a zároveň blahodárný. Bývá zobrazován v kruhu ohnivých plamenů – symbol destrukce, v ruce mívá malý bubínek, jež vydává první zvuk – zvuk stvoření. Tato trojice je výraz jednoty velkého všezahrnujícího nejvyššího ducha.
Kromě těchto hlavních bohů existuje řada dalších, již méně významných. Například bohyně Kálí je velmi obávanou, bývá zobrazována v černém oděvu s červeným jazykem. Často tančí nad mrtvolou Šivy ověšená věncem lidských hlav. Kálí prahne po boji a krvavé lázni. Sarasvati je manželka Boha Brahmy. Je bohyně vzdělanosti a učení. Partnerkou Višny je bohyně krásy a bohatství Lakšmi. Manželkou Šivy je Parvati bohyně schopná mnohonásobné přeměny. Šiva je vůči ní štědrý a projevuje jí velkou úctu a proto ženy někdy právě Šivu považují v tomto kontextu za ideál manžela.

Podle hinduismu žije každý jedinec několikrát. Smrt je pouhým přechodem od jednoho osudu k dalšímu. Duše je nesmrtelná a po smrti se převtělí do jiného těla podle skutků, které vykonala v právě ukončeném životě. To je zákon karmy. Z tohoto cyklu není úniku. Plnění povinnosti a skvostný život v dané kastě zvýší šance na příští život ve vyšší kastě. Špatný způsob života může způsobit pokles a další život může na sebe vzít podobu zvířete. Na každém člověku záleží, aby dosáhl poznání, které mu může umožnit únik z tohoto cyklu – mokša – osvobození. V buddhismu se tento stav jmenuje nirvána – dosažení dokonalého klidu vyloučením všech přání. Tradice však říká, že ženy stavu mokši dosáhnout nemohou. Ty mohou však plnit svou dharmu – řádné chování během života a doufat, že se v příštím převtělení stane mužem. Hlavním cílem života na zemi pro obyčejného Inda je plnění rituálních a společenských povinností.

Indická společnost se dělí na kasty, které mají čtyři základní skupiny a stovky dalších skupin. Každá kasta má pravidla ve věci chování a jídla. Je například běžné, oženit se pouze v rámci stejné kasty. Příslušníci některých kast spolu nemohou ani jíst. Toto uspořádání pochází od boha Brahmy – každou kastu vytvořil z jiné části svého těla. Z jeho úst vznikla kasta nejvyšší – bráhmani, jež studují posvátné texty, z jeho paží se zrodili kšatrijové – šlechtici a válečníci, ze stehna vzešli vaišijové a z chodidel šúdrové. Ti, kteří nepatří do žádné z těchto čtyř hlavních kast, jsou považováni za nečisté a nazývají se „nedotknutelní“. Jejich běžné postavení výrazně pozvedl Mahátma Gandhi. Roku 1947 zrušila ústava kastovní rozdělení a zrovnoprávnila tak všechny obyvatele, avšak hlavně na venkově se pravidla této soustavy dodnes dodržují.
Veškeré dění v životě hinduistů má posvátný charakter. Každý hinduista si vybere některého boha a svobodně ho vyznává. Každý den se doma modlí, vykonává oběti a provádí omývání. Samozřejmostí je návštěva kultovního obřadu v chrámu, slavení svátků a účast na poutích.
V domě každého hinduisty je oltář s obrazy božstva, jež chrání celou rodinu. Dvakrát denně se všichni členové rodiny u oltáře modlí. Sedí v tureckém sedu, zapalují kadidlo a vonné tyčinky a odříkávají posvátné texty. Poté musí bohu poděkovat a obětovat mu jídlo, květiny, vodu…..V průběhu dne se provádějí očistné rituály zahrnující omývání úst, pokropení hlavy, jež je vždy doprovázeno modlitbami. Chrám je obydlím hlavního boha – Višny nebo Šivy a také božstev, která jsou s nimi spjata. Pro hinduisty je ideálním rozměrem čtverec a na výstavbu chrámu jsou používána pravidla astrologie, astronomie a náboženského práva. Chrám je jakousi mapou vesmíru. Klid a pohoda je všudypřítomná jako v celém vesmíru. Chrám je svatým místem, věřící ho obcházejí ve směru hodinových ručiček okolo hlavního rituálního místa. Ve zvláštní místnosti se většinou nachází socha zobrazující boha, kterou střeží chrámový kněz. Kněz se řadí do kasty nejvyšší – bráhmani. Každý den boha budí a předkládá mu obětní dary, zpívá hymny a na počest boha pořádá hudební a taneční představení.

Při narození dítěte navštíví rodinu guru – duchovní učitel, který vloží do úst kojence medovou kaši politou máslem. Teprve desátý den po narození dostane dítě jméno. Ve čtyřech letech mu vyholí hlavu a jeho vlasy jsou obětovány rodinným bohům. Nové vyrůstající vlasy jsou znamením nového života. Mezi sedmým a desátým rokem věku se chlapci z rodin patřící do jedné ze tří prvních kast po velkém obřadu zasvěcení začleňují do kasty. Guru, jehož vybírá otec, ovine malému dítěti pravou paži a hlavu posvátnou šňůrou jako znamení, že je „dvakrát narozený“. Ženatý muž je hlavou rodiny s povinností zplodit další syny a tak zajistit potomstvo a vykonávat domácí náboženské obřady.

Svatá místa
Existuje 7 svatých měst – poutních míst. Číslo 7 má hinduistické symbolice zvláštní význam. Varanasi – ve spojení se Šivou, Haridwar – Ganga tu vtéká z hor do nížin, Ayodhya – rodiště Rámy, Mathura – rodiště Krišny, Dwarka – legendární meditační místo Krišny, Kanchipuran – velký Šivův chrám a Ujjain – místo, kde se každý 12 let konají tradiční hinduistické slavnosti.
7 posvátných řek: Ganga ,Saraswati – podzemní řeka, Jamuna, Indus, Narmada, Godavari a Kanveri.
Ganga je nejsvatější řeka. Říká se, že pramen vytéká z vlasů Šivy. A že „matka Ganga“ byla na zem seslána bohem Brahmou. Přichází k ní milióny poutníky , aby v jejích vodách vykonali rituální koupel.

Guru je moudrý člověk, duchovní učitel, kterému se svěřuje výchova mladých mužů z vysokých kast.

Bůh Ganeša
Legenda říká, že Ganeša strážil svou matku bohyni Párvatí, když přišel jeho otec Šiva. Ten ho nepoznal a nechal se omámit svou žárlivostí a dal Ganešovi useknout hlavu. Pro potěšení své ženy potom slíbil, že Ganešovi dá hlavu prvního stvoření, které spatří. Byl to slon a proto je Ganeša zobrazován jako muž se sloní hlavou, velkým břichem a čtyřmi pažemi červené barvy. Většinou jede na kryse, která symbolizuje zloděje. Ganeša je bůh vědění, inteligence, umění a obchodu. Patří k nejpopulárnějším hinduistickým bohům, na jeho vzpomínku probíhají velkolepé slavnosti.

Svátky
Svátky mají v jednotlivých oblastech různé podoby. Připomínají často příběhy velkých epopejí Mahábhárata a Rámájana. V období listopadu až prosince se slaví na severu Indie svátek Nového roku Díválí – svátek světel. Kolem chrámů, před sochami a za okny domů se zapalují olejové lampy na počest boha Višny.
V období února až března se oslavuje příchod jara – svátek Holí, který je zasvěcen bohu lásky Kámovi. Zapalují se světla radosti, věřící se polévají obarvenou vodou a posypávají červeným práškem.
Procesí při oslavách vyjíždí z chrámu s obrovskými vozy, na nichž se tyčí sochy božstev. Většina svátků končí očistnou koupelí těchto božstev, jež je zbavuje všeho nečistého, co vzešlo od lidí.

Důležité adresy

Buddhist Cultural Centre (Nespecifikováno)
Adresa: 125 Andnderson Rd. , Colombo 5 Kontakt: Tel.: 734 256
Studium budhismu.

Buddhist Publication Society (Nespecifikováno)
Adresa: u městského jezera , Kandy Kontakt: Tel.: 08-223 679
Otevírací doba: po - pa: 9.00 - 16.00, so: 8.30 - 12.00

Hindu Cultural Centre (Nespecifikováno)
Adresa: 348 Peradiniya Rd. , Kandy Kontakt: Tel.: 08-222 940
Náboženské centrum.

Nilambe Meditation Centre (Nespecifikováno)
Adresa: kousek od Nilambe Bungalow Junction , Kandy Kontakt:
Neobvyklá oáza klidu a míru. Můžete tu pobývat za cenu okolo 200 Rs na den a potřebujete pouze spacák a prostěradlo. Nedoporučuje se vstup návštěvníkům, kteří o studium a výuku meditace nemají zájem.
V komplexu je knihovna a videotéka.


Rockhill Hermitage (Nespecifikováno)
Adresa: Wegirikanda, Hondiyadeniya , Kandy Kontakt:
Budhistické meditační centrum.

Siyane Vipassan Meditation Centre (Nespecifikováno)
Adresa: , Kanduboda, Delgoda Kontakt: Tel.: 01-445 518
Pracovní klášter, který uvítá západní návštěvníky, pouze však ty, kteří mají vážný zájem o studium nebo praktikování meditace. Jídlo a ubytování je zdarma.

Sri Jamieson Hermitage (Nespecifikováno)
Adresa: Samadhi Mawatha, Ampitiya , Kandy Kontakt:
Meditační centrum, kde jsou vítání i zahraniční studenti.

Theruwan international Buddhist Meditation Centre (Nespecifikováno)
Adresa: Wegirikanda, Hondiyadeniya , Uduwela, Kandy Kontakt:
Meditační centrum, kde jsou vítáni i zahraniční návštěvníci, pouze ti, kteří mají zájem o studium buddhismu.


Zajímavé odkazy

Odkaz na webovou stránku o buddhismu