Barma / Myanmar


Informace

Barma byla od svého vzniku v r. 1948 sužována občanskými válkami, což vyvrcholilo převzetím moci armádou. Ta vyhlásila v r. 1962 program „Barmské cesty k socialismu“. Faktické vedení země již 47 let zde tvoří militantní vojenský režim s generály v čele, vládu pak vojenská rada – vojenská chunta. V r. 1974 byla založena vedoucí Strana barmského socialistického programu, jež propagovala jakousi směs buddhismu, socialismu a politiky izolace. Dnes je nazývaná jako Strana národní jednoty (National Unity Party – NUP). Údajně existuje Státní rada pro novení zákona a pořádku (Slorc), která v r. 1990 vyhlásila demokratické volby, v nichž jasně zvítězila opoziční strana Národní liga pro emokracii (NLD), ale vojenská chunta výsledky ignorovala. Celonárodní i místní protesty byly krvavě potlačeny. Zakladatelka NDL a opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij (dcera hrdiny barmského boje za nezávislost), nositelka Nobelovy ceny, jež studovala v Británii, byla tak před 19 lety formálně zvolena do čela země. Parlament však nebyl svolán a Su Ťij dosud žila převážně v domácím vězení a po návštěvě merického turisty (který k ní přeplaval) je souzena a vězněna (z obavy jejího vlivu před volbami). Ta prosazuje bojkot navštěvování země, aby chunta neměla peníze (to však nechce většina obyvatel, neboť by na tom byli ještě ještě hůře - obdobná je problematiky návštěvy Kuby či Běloruska). Hlavou státu je od r. 1992 generál Than Šwei (Shwe, 76-letý), který je předsedou vojenské rady a ministerským předsedou. Ten se postupně zbavil všech, kdo by mohli jeho moc ohrožovat a sám sebe začal označovat jako „zlatý otec vlasti“, přičemž sní o královském trůnu, jako je tomu ve vedlejším Thajsku. Mediálně je prosazován výrazný kult osobnosti a hierarchie návazných osob. Rozhodující moc v zemi má vojsko. Typické je „socialistické plánování“, masové polovojenské oznamování cílů a plánů a obřadné vyznamenávání či obdarovávání vybraných obyvatel, vysílané zdejší jedinou televizí. Na konkrétní politickou situaci je informační embargo, televize i rozhlas jsou kontrolovány současným režimem. Textové zprávy - SMS nelze odesílat (není poskytován operátor přenášející zprávy do zahraničí), internet a e-mail je možný jen obtížně (málokde, pomalé, přetížené sítě, výpadky proudu). Snahou vedení je vytvořit zdání demokratizace země, proto uspořádané eferendum o změnách ústavy v květnu 2008, mělo legalizovat stávající situaci - „disciplinovanou demokracii“ před volbami v l. 2010 – 12. Stát má jednu z největších armád (cca 10 % obyvatel), která bojuje prakticky s domácím lidem (horskými kmeny) - předpokládá se, že cca 700 tis. lidí přišlo v těchto bojích o život. Oficielní politika hlásá otevřenou nenávist k západu a demonstruje vlastní vojenskou a budovatelskou sílu, přičemž využívá buddhistického cítění i královských symbolů (to demonstrují nápisy domácích pravd: soběstačnost, milování armády, návidění západní kultury a pomoci od ostatních států - to je to touha myanmarského lidu). Vše koloniální bylo nuceně změněno, např. šechny místní názvy, aby nepřipomínaly britskou nadvládu (místo Barma dnes Myanmare), ale také jízda vlevo změněna na jízdu vpravo (takže řidiči převážně starých aut mající volant na opačné straně, nevidí při předjíždění). Západní svět provádí teoretický ekonomicko-politický bojkot totalitního vedení Barmy, avšak USA, RF, GB a další země zde realizují utajované obchody: kupují zemní plyn, ropu, dřevo, drahokamy, opium (např. přes Bermudy). Opiový „král“ Chuna Sa, v r. 2007 zemřel ve věku 74 let. Významný vliv zde mají astrologové (např. vyhlásili optimální datum vyhlášení státu, datum přestěhování hlavního města). Buddhismus je do jisté státním náboženstvím, pomáhajícím vládě udržet stávající situaci, političtí předáci předávají vedoucím mnichům demonstrativně milodary. Vojsko, resp. vojenští velitelé bez skrupulí zabírají výhodné soukromé objekty (hotely, sbírky apod.) pro svůj prospěch. Množství nařízených poplatků pro vládu vzrůstá a poplatky se zvyšují, zejména pro turisty a jsou vyžadovány v USD. Strategické objekty se nesmí fotografovat (vč. benzinových pump), příp. jsou pod dohledem. Poslední protesty mladých mnichů vznikly díky značnému zvýšení cen PHM a dalších komodit, takže lidé již přestávali dávat „milodary“ mnichům a ti pak byli hladem. Zajímavý byl velký křesťanský „mariánský“ noční průvod v Yangunu (Rangoonu), který byl zřejmě opoziční vůči vládní politice a „státnímu“ náboženství – buddhismu. Řada lidí ve vazbě na vládu je zkorumpovaných, zejména vybírajících prostředky pro vládu (např. na silnicích a u atraktivit). Domorodci se údajně nemají stýkat s cizinci a případně to pak mají nahlásit policii. Rebelové - opoziční obyvatelé jsou přesidlováni (relokační programy) a posíláni na nucené veřejně prospěšné práce vč. žen a dětí (vládními činiteli označované jako dobrovolné“) pro stát (např. stavbu silnic – drcení a nošení kamenů, nosiči pro armádu aj.). Při jejich případném útěku domů dochází k jejich zastřelení.