Tanzanie


Informace

Tanzánie je díky barvité historii neuvěřitelným mixem kultur různých etnik, převládají však Arabové, Afričané, a jejich míšenci. Převažuje islám (99 %), hinduisté a křesťané jsou v menšině. Zvyky islámu je třeba respektovat: s návštěvou mešity nepočítejte a zejména oblečení žen by rozhodně nemělo muslimy provokovat.
Osobnosti spojené se Zanzibarem
David Livingstone (1813 Blantyre, Skotsko – 1873 Ilale, Tanzanie). Misionář, lékař, cestovatel a bojovník za zrušení otroctví, jenž ze své základny na Zanzibaru objevil jezero Tanganjika a Mweru. Vystudoval řečtinu, teologii a lékařství, nastoupil u Londýnské misionářské společnosti, ale protože v Číně, kam měl odjet, byla opiová válka, zamířil do Afriky, která se stala jeho osudem. S dcerou Roberta Moffata (1840) zakládal nové misijní stanice, ale jako magnet ho přitahovala „bílá místa“: přešel Kalahari (1849), objevil deltu Okavango, slané jezero Ngami, po Zambezi dorazil k jejímu ústí do Indického oceánu (1853-56). Cestou objevil a pojmenoval Viktoriiny vodopády. Spolu se ženou objevili jezero Malawi (1859), po její smrti jezera Tanganjika a Mweru a prameny Nilu (1868). Po letech strávených v Ujiji (Udžidži) na břehu Tanganjiky objevil přítok Konga, řeku Lualaba (1872). V Ujiji ho „objevil“ sir Henry Morton Stanley, jež byl vyslán, aby nalezl nezvěstného badatele. Po Livingstonově smrti (1873) bylo jeho srdce pohřbeno pod stromem, kde zemřel, a nabalzamované tělo dopraveno do Westminsterského opatství (1874). Livingstone zmapoval obrovská území, detailně popsal trasy svých cest a pořídil cenné sbírky přírodnin. Vedle jeho publikací „Missionary Travels and Researches in South Africa“ (Misionářské cesty a výzkumy v jižní Africe, Londýn 1857, „Napříč Afrikou“, Praha 1924) a „Narrative of an Expedition to the Zambezi and its Tributaries“ (Vyprávění o expedici k Zambezi a jejích kmenech, Londýn 1865) byly otištěny i cestovatelovy deníky „The Last Journals of D. Livingstone in Central Africa“ (Poslední deník D. Livingstona ve střední Africe, Londýn 1874), „Livingstone‘s Missionary Correspondence 1841-56“ (Livingstonova misionářská korespondence 1841-56, Londýn 1961) a „Livingstone‘s African Journals 1853-56“ (Livingstonovy africké deníky 1853-56, Londýn 1963). Dnes jeho jméno nesou mj. Livingstonovy vodopády na řece Kongo a Livingstonovo pohoří v Tanzanii.
Vasco da Gama (1460-1469 Sines, Lisabon – 1524 Cochin, Indie). Portugalský mořeplavec, který v zimě 1497 – 1498 uskutečnil plavbu, která navždy změnila trasy světového obchodu: byl prvním, kdo obeplul Mys dobré naděje a objevil tak cestu po moři z Portugalska do Indie. Tímto úkolem ho pověřil portugalský král Manuel I. poté, co byl po pádu Cařihradu (1453) obchod se vzácným kořením a hedvábím po souši ovládnut arabskými a osmanskými vládci. Poprvé Vasco da Gama vyplul se čtyřmi plachetnicemi v letech 8.7.1497, do Kalikatu v dnešní Indii dorazil 20.5.1498. Do Lisabonu se vrátil v roce 1499 s nákladem koření, jehož cena šedesátkrát převýšila náklady vynaložené na plavbu. Druhou výpravu roku 1502 - 1503 vedl již jako admirál velící deseti válečným lodím a díky vítězstvím v námořních bitvách de facto založil budoucí Portugalskou Indii. Po smrti Manuela ho král Jan III. poslal do Indie roku 1524, kde ale krátce nato zemřel. Přesto se svými plavbami zapsal do historie a umožnil Portugalsku získat statut koloniální velmoci. Je považován za prvního bělocha, který spatřil Zanzibar.