Thajsko


Informace

Thajsko - Thajská kuchyně Procentuelně je v Thajsku vzdělaných asi 94% obyvatel. Jako v mnoha dalších věcech patří i toto číslo mezi nejvyšší v jižní a jihovýchodní Asii. Vláda v roce 1993 zvýšila povinnou školní docházku z šesti na devět let. Od roku 1997 mají všichni občané právo na dvanáctiletou školní docházku. Děti začínají školní docházku v šesti letech a základní trvá šest let. Poté následují tři roky studia na střední a tři roky studia na vysoké škole. V zemi existuje i řada škol, které jsou zřízeny v klášterech a poskytují mnohdy jedinou možnost pro vzdělání dětí v odlehlých oblastech. Privátní a mezinárodní školy jak pro cizince, tak pro místní se nacházejí zejména v Bangkoku a v Chiang Mai. V zemi existuje přibližně 12 veřejných a 5 soukromých univerzit a také velký počet škol zaměřených na obchod a techniku. Dvě z thajských univerzit Thammasat a Chulalongkorn se řadí mezi 50 nejlepších univerzit v Asii.

Zdravotnictví je v Thajsku na dobré úrovni, ale pouze přibližně 60 % populace má k němu přístup. V Thajsku připadá na jednoho lékaře neuvěřitelných 4 000 osob. V tomto směru je Thajsko za takovými zeměmi, jako je Guatemala nebo Sudán.
I přes tlak změn, které si dnešní doba žádá, thajská společnost je relativně stabilní. V Thajsku, stejně jako ve zbytku Asie, je velmi důležitý prvek tzv. prodloužené nebo rozšířené rodiny. Děti žijí se svými rodiči, často s nimi spí ve stejné místnosti až do sňatku. Jen zřídkakdy se vyskytuje případ, aby mladí lidé žili sami. Tyto případy můžete vidět v Bangkoku, kam se mladí lidé stěhují za výdělkem. Staří lidé mají vždy neuvěřitelný respekt jak v rodině, tak v celé společnosti. V Thajsku neexistuje kastovní systém, nicméně existuje zde jistá sociální hierarchie, která je završena postavením panovníka, a ta je velmi přísná a neohebná. Sociální postavení je mnohdy diktováno postavením, bohatstvím rodin a jejich styky. Postavení mužů a žen není rovnocenné, ačkoliv ženy v tuto chvíli hrají, např. v ekonomice, důležitější roli než
muži. Hierarchie prostupuje každodenním životem. Tradiční thajský pozdrav tzv. „wai“, kdy se sepnou ruce a sepjané se přiblíží k bradě, je také ukázkou postavení člověka. Jakmile je člověk, kterého zdravíte, ve vyšším společenském postavení než vy, musíte dát sepjaté ruce výš a výš. Jestliže je vzdálenost postavení propastná, musíte se k objektu vaší zdravice přiblížit po kolenou. Jiná zásada správné etiky je nikdy nezvýšit hlas, což na druhou stranu mnohdy propastné rozdíly tříd překračuje.