Filipíny


Informace

V podstatě žádná ze základních potravin nepochází z Filipín, ale z mnoha míst světa.
Mnoho filipínských obyvatel se živí rybami a mořskými živočichy. Ryby ale klasicky neloví do sítí, ale do proutěných košů nebo pomocí různých zbraní.
Hlavními domácími zvířaty jsou: drůbež, psi, prase, buvol a vodní buvol. Na mnoha místech je pes posvátným zvířetem. V Mindau se chovají i kozy, koně a ovce.

Na rybolovu závisí život Visayanů, Suluesů a ostatních Filipínců v okolí Luzonu, kteří se od malička živí rybami. Ryby loví zvláštními proutěnými a bambusovými košy, které mají zvláštní tvar. Ten má umožnit rybám snadné vplutí a naopak nemožnost vyplout ven.

Rýže je nejdůležitějším zdrojem obživy na Filipínách. Pěstuje se tu více než 100 druhů rýže. Pěstování zabírá Filipíncům mnoho času. Rýže se stala cílem mnoha důležitých ceremoniálů. Někde se dokonce rýže používá i jako platidlo.
Filipínci tu vybudovali rozsáhlé rýžové terasy. Rýže se rozděluje na dva hlavní druhy:
Jeden druh se musí pěstovat v nižších polohách a v bahnitém prostředí. Druhý druh je pro pěstování ve vyšších polohách a není tak náročný na obstarávání a zavlažování.

Druhá nejdůležitější surovina – zdroj obživy – hned po rýži jsou na Filipínách sladké brambory, které zde pojmenovaly aztékové – „camote“. Přivezli je sem španělé z Mexika. Nejsou totiž náročné a zároveň jsou dobrým a chutným zdrojem obživy, vitamínů a minerálů.




Když se v 19. století otvíralo mnoho restaurací byly skoro všechny čínské názvy přejmenovány španělské. Španělské názvy byly lehčí jak pro obyvatele tak i pro turisty. Za nadvlády Filipín Španělskem sem Španělé většinu potravin dovážely, protože královská rodina chtěla španělské jídlo. Později se museli některé farmy, zaměřit na pěstování určitého druhu plodiny, která rostla jen ve Španělsku, aby Španělé nemuseli vozit s sebou tolik jídla.
Např:
-comida China=čínské jídlo
-arroz caldo=kuře a rýžová kaše
-morisqueta tostada=smažená rýže
-pansit=výraz pro nudle, nudle sem přinesli Číňané. Ve většině rybářských centrech je pansit podávaný i s rýží nebo brambory.
-lumpia=směs zeleniny zabalené do válečku
-siopao= připravené v páře
-i zde si koupíte plněné buchtičky
-siomal je výraz pro knedlíky
-inihaw=grilované maso nebo ryba
-cassava=hořký meloun nebo v některých oblastech směs zeleniny(tykev, lilek, brambory a fazole)vařená v kokosovém mléce
-ginataan=kokosové mléko
-kinilaw=okořeněná a naplátkovaná živá ryba nebo makrela v citrónu nebo octě
-tapa=sušené hovězí s cibulí, častá snídaně Filipínců
-siopao=(čínské jídlo)těstové bochánky naplněné pórkem a kuřecím masem,
-halo halo=dezert, zmrzlina ozdobená ovocem, bílýma fazolemi nebo kukuřicí a polita svařeným mlékem
-ihaw ihaw-filipínská verze japonského yakotori, grilované, kuřecí nebo vepřové maso, podávané na dřevěném podnose
-kamayan=druhy restaurací, kde je jídlo podávané na banánových listech a jí se zde rukama


Jelikož se na Filipínách střetlo několik národů, naleznete tu i restaurace nabízející hispánské jídlo. Hispánské jídlo používá olivy, olej, papriku, šafrán, šunku, sýr, …

-paella=směs vepřového a kuřecího masa, mořské plody, salám a zelenina
-relleno=nádivka z kapouna a krocana, někdy z kuřecího masa či ryby, peče se hlavně o Vánocích, o Vánocích se také peče rýžový dort politý čokoládou, lidé jí ovoce a ořechy

-Mexičané přivezli na Filipíny kukuřici. Z kukuřičné mouky se vyrábí pečivo aj.
Také se zde jí vařená či pražená kukuřice a samotná kukuřice se používá v mnoha salátech a dalších různých pokrmech.

Vlivem mnoha kultur ovládajících Filipíny, tu naleznete spoustu jídel.

-kinilaw na tanquique=makrela s omáčkou(ocet, zázvor, cibule, chilly papričky, někdy kokosové mléko, …)+grilovaní garnáti,

-sinigang na baboy=pórek a zelenina v nakyslém vývaru s tamarinem

Na španělských festivalech se podává samozřejmě španělské jídlo
Např: morcon=hovězí závitky, embutido=vepřové závitky, …
Dále se podává např. nadívané kuře či krocan
-lenoch=opékané prase
-cochinillo asado=pivo
-pinakbet=zelenina a garnátová „kaše“
-leche flan=karamelová puding

další dezerty se jmenují např. natilla, yemas, dulces se naranja, membrillo, torta del rey, …
-džusy a sirupy mají příchuť místního ovoce(kokos, santol, guavas, …)
-loupíte tu i americké koláčky a plněné pečivo


Místní jídlo
-adobo=kuřecí nebo vepřové maso dušené, naložené v octě s česnekem
-sinigang=kyselá polévka
-pinangat, laing=listy rostliny gabi povařené v kokosovém mléce
-express=horké a kořeněné vepřové maso a garnátí polévka

Nápoje
Nealkoholické nápoje
-voda
-čaj, káva
-buko=kokosový džus s dužinou
-guyanbano=osvěžující džus, vyrobený z malých citrónů
malé citrónky nazvané též „calamansi“ se také používají k výrobě černého čaje


Alkoholické nápoje
-pivo(12 až 30P za láhev)
-vodka, gin, whisky, …
-rum Tanduay(láhev stojí od 20 do 35P)
-basi=venkovské pití, nápoj podobný bílému vínu, vyrobený z třtinového džusu
-tuba=nápoj z vinných extraktů, vytažených z nejvyšších míst palmy. Destilovaná forma se nazývá lambanog
-pulutan=malé sušenky, vždy servírované s alkoholem