Belgie


Informace

Belgie se rozkládá na západoevropském pobřeží Atlantického oceánu, hraničí s Francií, Holandskem, Německem, a Lucemburskem, přírodní hranici tvoří Severní moře.
Území Belgie můžeme rozdělit do tří oblastí, dolní Belgie, střední Belgie a Ardeny.
Dolní Belgie, tedy severozápadní území, je převážně nížinatá, většina ploch je pod hranicí 50 – 100 metrů. Podél pobřeží je pás dunových polí (písečné duny), nadmořská výška této oblasti je do 5 metrů. Za dunovým pásem je polderová oblast s úrodnou půdou a příznivými podmínkami pro zemědělství. Na východě dolní Belgie písečná oblast přechází v neúrodné močálovité území Campine.
Střední Belgie začíná pahorkatinou oddělující jižní okraj dolní Belgie, východní hranicí jsou řeky Meuse a Sambre, nadmořská výška v této oblasti je kolem 100 – 300 metrů. Západní část střední Belgie se vyznačuje bahnitými, naplavenými půdami. Plošina Condroz o výšce kolem 300 metrů je zbytkem vápencového masívu.
Ardeny, čili horní Belgie, jsou pokračováním Porýnské vrchoviny. Vznikly při Hercynském vrásnění, jedná se tedy o velmi staré pohoří, složené z břidlic a částečně i z vápence. Nejvyšší hora Botrange má 694 metrů a zbytek území se pohybuje mezi 400 – 500 metry. Střídají se zalesněné plochy s močály, rašeliništěmi a mokřady. Řeky a potoky vytvářejí hluboká údolí.
Hlavními Belgickými řekami jsou Maasa (Meuse, Maas) a Šelda (Escaut, Schelde). Maasa pramení ve Francii a její délka na belgickém území je 183 km. Stéká do ní většina vod z Arden a ze střední Belgie, hlavním přítokem je Sambre. Je splavná po celé délce toku. Šelda pramení rovněž ve Francii, v Belgii je dlouhá 200 km. Třetí známou řekou je Ijser (Yser).
Klima v Belgii je typicky přímořské, tedy s malými výkyvy mezi zimou a létem, s velkým množstvím srážek.