Maledivy


Informace

Hlavním a rozhodujícím odvětvím hospodářství je tradiční mořský rybolov, jemuž se věnuje většina mužského obyvatelstva. V poslední době stoupá podíl ryb vyvážených v čerstvém stavu, buď z několika místních mrazíren, nebo nakládaných přímo do lodí – hlavně japonských, které mají na palubě vlastní mrazící zařízení. Nejvyhledávanější kořistí maledivských rybářů jsou tuňáci, zlaté makrely a žraloci. Na ochranu práv rybolovu porušovaného některými zahraničními rybářskými flotilami vydala maledivská vláda v únoru 1969 listinu určující pásmo teritoriálních vod a zavedla hlídkování svými vojenskými ozbrojenými loděmi. Pásmo zasahuje od 72 30 1/2´do 73 46´v.d. a od 7 10 1/4´s.š. do 0 45 1/4´j.š. 1.3.1971 vyhlásila maledivská vláda zavedení tzv. rybolovné zóny, jejíž hranice jsou na západě určeny 70 531/2´ v.d., na jihu 2 221/4´ j.š., na východě poledníkem 75 23´v.d. až do jeho protnutí rovnoběžky 7 42 1/2´ s.š. a dále po této rovnoběžce (severní hranice zóny).
Druhým nejrozšířenějším hospodářským odvětvím je produkce kokosových ořechů, které se používají zejména na získávání kopry tj. suroviny na výrobu rostlinného tuku a lisování kokosového oleje, část kopry se též vyváží v surovém stavu. Kokosový ořech, dřeň a mléko v různé úpravě je samozřejmou součástí maledivského jídelníčku. Tradičním způsobem se využívá i kokosových vláken. Kokosové slupky se zahrabou do vlhkého písku, aby se promočily a změkly, poté z nich ženy tlučením oddělí vlákna. Kokosová vlákna jsou podle starobylého způsobu podomácku ručně spřádána a tkají se z nich různé výrobky, které jsou velmi vyhledávaným, atraktivním obchodním artiklem. Zejména v zahraničí je po výrobcích z kokosových vláken velká poptávka. Ze skořápky ořechů je vyráběno dřevěné uhlí.
Jedním z dalších obvyklých ženských zaměstnání je sběr mušlí. Maledivy jsou jedním z míst, kde se nacházejí nejen běžné druhy mušlí, které se prodávají jako suvenýry, ale i některé z nejvzácnějších, po kterých touží sběratelé z celého světa. Maledivy jsou také vývozcem krásně zbarvených mušliček kauri, které ještě donedávna sloužily jako platidlo v některých zemích při Indickém oceánu.
Co se týče chovu domácího zvířectva, je dnes omezen na chov ovcí, koz a drůbeže. Skot se na souostroví téměř nevyskytuje a chování vepřů korán zakazuje. Stejně tak se na ostrovech nesetkáte se psy, kteří jsou považováni za nečistá zvířata, ani s kočkami, které prý přinášejí neštěstí.
Ryby a rybí výrobky tvoří 99% objemu vývozu. Největším jejich odběratelem je Srí Lanka, Pákistán a Indie. Maledivskou kopru dovážejí především menší fabriky na východním pobřeží jižní Indie. Vývoz některého zboží např. „maledivské ryby“ je státní záležitostí a je uskutečňován prostřednictvím monopolní obchodní společnosti. Ostatní zahraniční obchod je kontrolován pomocí exportních a importních licencí.
Hlavní dovozním artefaktem je rýže z Barmy, Filipín a Srí Lanky. Dovoz rýže tvoří téměř polovinu z objemu importu. Dalším předmětem dovozu jsou kromě potravin bavlněné látky, spotřební zboží, cement, petrochemické produkty a veškeré průmyslové zboží. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Srí Lanka a Velká Británie.
Nejdůležitějším odvětvím ekonomiky je v současné době turistika, kterému je přizpůsobena velká část dalších odvětví místní výroby a obchodu.
Velice významnou roli v ekonomice hraje obchodní loďstvo. Pod maledivskou vlajkou pluje asi 50 větších lodí o celkové tonáži kolem 150 000 BRT, které obchodují s přístavy východní Afriky a Singapuru a přepraví více než 2 mil. t nákladu. Na těchto obchodních lodích se podílí i zahraniční kapitál, ale přesto představují pro státní pokladnu vítaný zdroj devizových příjmů.

Vývoz-celková hodnota: $ 98 mil. (1998)
Import-celková hodnota: $ 312 mil. (1998)

Zahraniční dluh: $ 188 mil (1998)

Stručný ekonomický přehled:
Turistika jako nejvýkonnější odvětví se na HDP se podílí 20% a více než 60% na zahraničním obchodě. Přes 90% státních příjmů z daní pochází z dovozních cel a
daní spojených s turistikou. V roce 1998 navštívilo toto souostroví téměř 400 000 turistů. Rybářství je druhým vedoucím odvětvím.
Maledivská vláda nastartovala v roce 1989 program ekonomické reformy zvýšením dovozních kvót a otevřením vývozu pro soukromý sektor. S tím souviselo následné uvolnění cesty pro další investice ze zahraničí.
Zemědělství a výroba hrají stále menší roli v ekonomice státu, což je důsledkem omezené dostupnosti obdělávatelné půdy a nedostatku domácí pracovní síly. Většina základních
potravin musí být proto dovážena.
Průmysl, který je představován především oděvnictvím, výrobou lodí a rukodělnou výrobou, tvoří okolo 18% HDP.

Hrubý domácí produkt odpovídá 540 miliónům $ (1999).
Hrubý domácí produkt na osobu činí 1 800 $ (1999).
Růst HDP: 7% (1999)

HDP v jednotlivých odvětvích:
zemědělství: 20%
průmysl: 18%
služby: 62% (1999)

Míra inflace (CPI): 3 % (1999)

Pracovní síla:
celkem: 67 000 (1995)
dle zaměstnání: zemědělství 22%, průmysl 18%, služby 60%

Míra nezaměstnanosti je zde zanedbatelná.

Rozpočet:
příjmy: $ 166 mil. (mimo zahraničních grantů)
výdaje: $ 192 mil. včetně investičních výdajů $ 80 (1999)