Maledivy


Informace

Státní zřízení země je určeno dle ústavy z roku 1968, podle které jsou Maledivy republikou s parlamentním systémem prostoupeným některými tradičními islámskými institucemi.
Zákonodárnou moc v zemi má jednokomorový parlament - lidový koncil – madžlis (Majlisi) – jenž disponuje 50 křesly, 42 postů je zvoleno lidovým hlasováním, 8 je jmenováno prezidentem. Madžlis je volen na dobu 5 let.
Hlavou státu je prezident navrhovaný madžlisem a volený lidovým referendem. Nejvyšším výkonným orgánem republiky je vláda jmenovaná a odvolávaná prezidentem republiky, jejíž činnost podléhá kontrole madžlisu.
Administrativně je republika rozdělena na 19 atolů spravovaných do roku 1975 atolovými výbory. Z každého atolu jsou prostou většinou hlasů voleni 2 poslanci do madžlisu.
Hlavní město Malé vybírá 8 zástupců a 8 poslanců jmenuje prezident. Představiteli státní moci na obydlených ostrovech jsou ostrovní náčelník– katíb, jeho zástupce a správce mešity, kteří jsou jmenováni ministerstvem vnitra.
Nejdůležitějším představitelem státu je prezident – v současnosti Maumoon Abdul Gayoom (2002). Je volen tajným hlasováním Majlijů na dobu 5 let. Pravomoci prezidenta byly rozšiřovány na základě ústavních reforem v 70. letech. Prezident rozhoduje o mimořádném stavu, o změnách ústavy svoláním tzv. občanského madžlisu, jmenuje neomezený počet víceprezidentů i výkonné a soudní orgány atd. na základě reformy ústavy byly zrušeny funkce ministerského předsedy, stejně jako atolové výbory, předsedové atolů jsou ustanovováni z centra a prezidentovi je vyhrazeno právo jmenovat i všech osm poslanců madžlisu za hlavní město.
Prezident stojí včele vlád a v současné době zastává také funkci ministra obrany a financí. Prezidentské volby se naposledy konaly 16. října 1998 (příští volby se budou konat v říjnu 2003), kdy byl prezident Maumoon Abdul GAYOOM znovu zvolen a získal 90,9% hlasů.

Právní systém je zde založen na islámském právu s částmi anglických právních obyčejů především v obchodních záležitostech, není povinné ( ICJ Jurisdikce).
Soudnictví: Nejvyšší soud

Parlamentní volby se naposledy konaly 20. listopadu 1999 (příští volby se budou konat v listopadu 2004).
Výsledky voleb: počet křesel – nezávislí 42.
Volební právo platí všeobecně pro občany od 21 let.

Politické strany na Maledivách nejsou sice zakázány, ale žádná tu nebyla založena.

Obrana:
Složky: Národní obranná služba (paramilitaristická policejní síla).

Muži vhodní pro vojenskou službu: muži ve věku 15-49: 68 940 (2000).

Muži schopni pro vojenskou službu: muži ve věku 15-49: 38 402 (2000).

Nadnárodní sporné oblasti: žádné
Mezinárodní spory: žádné


Politika v historických souvislostech
Ve 12. stol. bylo původně buddhistické obyvatelstvo obráceno na islám, který je od té doby jediným náboženstvím země. První hodnověrný spis místního života pochází od známého arabského cestovatele Ibn Battúta, který mezi ostrovany žil celý rok 1343/1344.
Námořní převahu Arabů v Indickém oceánu vystřídalo v 16. stol. absolutní postavení Portugalců. Jako první přistál u maledivských břehů již v roce 1507 Lourence de Almeida a přestože byl hlavní zájem Portugalců orientován na východ k bohatým oblastem Indie a Moluk, neodpustili si pokus o katolizaci místního obyvatelstva. Roku 1558 byly Maledivy podmaněny Portugalci, ale 20. června 1573 je definitivně vyhnal sultán Ghazím Muhammad Takurufán al-Auzam. Dodnes je tento den pokládán za národní svátek.
Druhé nejstarší vydání popisující přírodu a životní poměry na Maledivách vydal v Paříži francouzský dobrodruh Francois Pyrard de la Val, který na ostrovech nedobrovolně žil od roku 1602 celých 5 let jako trosečník.
S postupem času se na ostrovech vystřídal vliv holandský s francouzským a od roku 1796 převládl vliv britský. Z anglických zdrojů pochází několik dalších zajímavých popisů Malediv.
Po zprovoznění Suezského průplavu vzrostl strategický význam Malediv pro námořní dopravu mezi britskou metropolí a jejími državami v Asii. V prosinci 1887 byl maledivský sultán donucen souhlasit se statutem britského protektorátu s vnitřní autonomií. Administrativně spadaly Maledivy ke kolonii Cejlonu a guvernér v Colombu se stal zástupcem britského království na Maledivách.
Pod sílícím tlakem progresivnějších vrstev skončila v roce 1932 absolutistická vláda sultánů. Následovalo vyhlášení ústavy a sestavení parlamentu – madžlis. Ústavní zákon byl v roce 1937 ještě dále upravován. Určitá demokratizace politického života vytvořila vhodnější podmínky k prosazení osvobozeneckého hnutí uvnitř maledivské společnosti.
Během druhé světové války vybudovali Britové na nejjižnějším ostrově Gan v atolu Addu vojenské letiště, které zůstalo v provozu do konce války. V návaznosti na likvidaci britské námořní báze v Singapuru a na Srí Lance bylo strategické letiště na ostrově Gan zrekonstruováno a zároveň byla vybudována na atolu Addu náhradní vojenská základna Velké Británie. To se nelíbilo jak maledivské veřejnosti, tak madžlisu i vládě. Revoluční poválečná atmosféra v Asii nastartovala i změny v politice – protibritské revoluční hnutí získávalo na síle. Národní boj za osvobození Malediv iniciovaný manévry britské imperiální politiky trval celé dvě desetiletí během nichž byla země nakrátko vyhlášena republikou (1953), na jihu souostroví byla zorganizována probritská vzpoura, s kterou souviselo vyhlášení tamní tzv. Spojené Suvadivské republiky (1959).
Maledivská vláda v čele s Amírem Ibráhímem Násirem odmítla podrobení se britskému nátlaku, přičemž byla podporována maledivskou veřejností. V důsledku zesílení protibritských demonstrací a vyhrocení situace v první polovině šedesátých let byla 26. července 1965 podepsána britsko-maledivská smlouva, která zemi zaručovala nezávislost. Vyhlášením nezávislosti zanikla zodpovědnost Velké Británie za obranu Malediv.
V říjnu 1965 byly Maledivy přijaty do OSN. 11. listopadu 1968 byl na základě národního referenda zrušen sultanát a vyhlášena Maledivská republika, jejímž prezidentem se stal Násir. Leteckou základnu na ostrově Gan, smluvně zajištěnou na 20 let, Britové vyklidili již v roce 1976.
Následující vývoj země byl určován jistými demokratickými a ekonomickými reformami. Ještě jednou byl zaznamenám pokus o obnovení sultanátu, který byl zmařen. Ve vnitřní politice se projevily snahy o posílení hospodářské nezávislosti. Zahraniční politika se stavěla na snaze vytvořit z Indického oceánu oblast míru. Počátkem roku 1976 došlo k výraznému zesílení mocenského vlivu prezidenta, jímž byl po neočekávané rezignaci Násira v roce 1978 zvolen muslimský učenec a politik Mámún Abdul Gajjúm.
V současnosti Maledivy udržují diplomatické styky s 22 zeměmi světa, mj. též ČR.

Popis vlajky: červená s velkým zeleným obdélníkem v jehož středu je bílý půlměsíc,
uzavřená strana půlměsíce je na úchytné straně vlajky.