Maledivy


Informace

Hlavním náboženstvím souostroví Maledivy je islám uznávající jen jednoho boha Alláha – jedná se tedy o monoteistické náboženství.
Celosvětově se odhaduje počet muslimů cca na 1 miliardu. Počátky islámu se datují do počátku 7. století našeho letopočtu. Základem pro muslimskou víru je Korán. Tato kniha má pro muslimy stejný význam jako Bible pro křesťany. Kniha popisuje zjevení boha, které se několikrát opakovalo před zraky kupce Mohameda - plným jménem Muhammada ibn Abdalláha. První zjevení se odehrálo v roce 610 n.l..
Učení Koránu je doplněno knihou popisující život Mohameda - jedná se o tzv. hadíth. Islám má společně kořeny s křesťanstvím a židovstvím. Křesťané a židé jsou muslimy označováni jako „lidé knihy“ tzn., že jim bylo také určeno prorocké poselství a jejich víra by tedy měla být uznávána a chována v úctě i v oblastech uznávajících Islám jako stěžejní náboženství. Muslimové věří, že Bůh se poprvé zjevil prvnímu člověku – Adamovi, patriarchovi Abrahamovi-Ibrahimovi, a také dalším prorokům jeko je Noe-Núh, David-Dwúd, Mojžíš-Músá,který zvěstoval poselství židům a Ježíš-Isá, který zvěstoval poselství křesťanům.
V souvislosti s výkladem koránu vznikl soubor pravidel života muslimů – šária, která stanovuje pravidla správného života. V některých muslimských státech platí šária za zákon. Také v jiných státech, kde není jediným zákonem, se život muslimů řídí dle jejích hlavních pravidel. Zásadními pravidly Islámu je dodržování následujících 5 povinností: 1. pronášení šahádu: vyznávám, že není jiného božstva než Boha a Mohamed je posel boží. 2. salát: 5krát denně provádím modlitbu – za svítání, v poledne, odpoledne, při západu slunce a večer. 3. zakát: dám almužnu ve výši 1% z příjmu ve prospěch chudých. 4. ramadán: dodržuji každoroční půst v devátém měsíci islámského kalendáře ramadánu. Muslimové si během ramadánu mají odříci jídlo, pití, kouření a pohlavní život. 5. hadždž: vykonám alespoň jednou za život pouť do Mekky, svatého města, kde se Mohamedovi zjevoval Bůh.
Mohamedův život: Kupci Mohamedovi se začal od roku 610 n.l. zjevovat Bůh v městě Mekka. Na základě těchto zjevení začal hlásat přechod od mnohobožství k monoteismu. Zpočátku zde nebyl přijat a tak i se svými stoupenci odešel do Medíny. Zde získal nejen náboženskou, ale i politickou a vojenskou moc. Po tomto úspěchu se v roce 630 vrátil do Mekky a se svým vojskem si ji podmanil. V roce 632 Mohamed umírá, ale stoupenci Islámu rozšiřovali své náboženství dál. Ovládli velkou část Arabského poloostrova, začali pronikat do Sýrie, Egypta, dalších území Střední Asie a Severní Afriky. Po Mohamedově smrti se centrum islámu přeneslo z Medíny do Damašku a do Bagdádu a rozdělil se na dvě větve: šíity a sunnity.
Šíitský islám uznává za vůdce muslimů imáma tj. pouze toho, kdo odvozuje svůj původ od zetě Mohameda Alího a jeho manželky Fátimy - Mohamedovy dcery. Rozšířenější je však sunnitský Islám, který se zakládá spíše na dohodě a na Koránu a uznává kulturní a sociální rozdíly. Původ těchto dvou směrů je odvozen od sporu, který vznikl mezi zvoleným následovníkem Mohamedem-Abú Bakrem, Mohamedovým stoupencem, vlivnými muslimy a mezi příznivci zetě Mohameda-Alího, kterého dle jejich názoru Mohamed určil za svého následovníka. Po Mohamedovi-Alím se vůdcem šíitů stal jeho syn Hasan a potom Hasanův bratr Husein. Centrem současného šíitského islámu je především Irán.


Dodnes se domorodci obávají dábelských sil – „jinnis“, které přicházejí z moře, vzduchu a ze země. Téměř cokoli se špatného se přihodí, přisuzuje se jinnis. Vyhnout se vlivům jinnis se může pomocí kouzelných slovíček a modliteb – fandhita, které ochraňují před vším zlým stejně jako místní medicinman – hakeem. Dodnes je povoláván hakeem k vážným onemocněním, k porodům, nebo když je špatný rybolov. Hakeem kouzelné zaříkání napíše na papírek a přilepí ho k pacientovi. To ho má ochránit. Milostné zaříkadlo se nazývá isitri a zaříkadlo k zničení sňatku se jmenuje varitoli.