Izrael


Informace

Pionýrský duch budování nového státu zůstává i po více jak 50 letech jeho existence zachován i když stát je už pevně vybudován. Základní ctností je tvrdá práce a zdravý životní styl. To všechno kdysi ztělesňovaly kibucy, které jsou už definitivně na ústupu. Mění se přístup k životu a posledních 20 let se izraelská společnost vyvíjela směrem ke konzumní společnosti jako v západní Evropě.
Více se prosazuje kredo žít na úvěr tedy „žij teď a plať později“. Oproti západní společnosti to však souvisí a sílí se ztrátou důvěry v pokračování mírového procesu.
Ačkoli izraelská společnost se do značné míry považuje za sekulární společnost, život a tradice spočívají pevně na základech judaismu. Proto také ortodoxní náboženská menšina výrazně ovlivňuje způsob života izraelských Židů ve sférách veřejného života, ať už se jedná o výchovu, vzdělání, soudnictví apod. Někdy vystupuje i dost agresivně a přímočaře proti státní byrokracii a pouští se do konfrontací. V posledních letech ortodoxní Židé např. bořili autobusové staniční čekárny s „odvážnějšími plakáty“ na sexuální témata, pořádali nájezdy na sportovní stadiony, které sportem rušily klid šabatu a kritizovali jeruzalémského starostu za podporu společného koupání mužů a žen ve veřejných bazénech.

Kibuc jako přežitek – co je to kibuc? Je to vesnice založená na socialistických ideálech. Všichni mají stejná práva a možnosti, všichni pracují podle svých schopností a přispívají k hospodářskému blahu společenství, které na oplátku komplexně zaopatřuje jednotlivce – od ubytování, stravování, vzdělávání až po praní prádla – takže nemusejí být vypláceny žádné mzdy. Není to špatné, ale dnes už tyto zásady nevyhovují a nefungují. Kibucy pomalu vymírají, význam zemědělství pomalu klesá (bráno jen jako podíl na HDP a procentu zaměstnanosti) a leckterý obyvatel kibucu si vydělává na lepší živobytí ve městě a vesnici pouze platí nájem a stravu ve společné jídelně. Kibucy dnes provozují vlastní restaurace, diskotéky, hotely a kempy, a často vydělávají více na turistickém ruchu a výrobě různého zboží než na zemědělské výrobě. V Izraeli je asi 230 kibuců.

Žena v Izraeli – když se ultraortodoxní Žid probudí, jednou z prvních aktivit je tichá motliba díkůvzdání za to, že se nenarodil jako žena. Tato tradice je už delší dobou trnem oku židovským ženám, které sedí odděleně v synagogách a považují se za nečisté během prvních 7 dnů menstruačního cyklu. Přesto žena v Izraeli má postavení silnější než v muslimských zemích a postupem času se stále více podobá postavení ženy v Evropě.
Ženy po boku mužů pracovaly i bojovaly za nový stát. Jejich většina nepatří mezi ortodoxně věřící a zastává důležité postavení ve společnosti. Přesto rozdíl oproti ženám v západní společnosti je zřetelný. Pomineme-li ostatní faktory, je hlavním důvodem služba v armádě. Právě armáda v Izraeli vyškoluje a dodává nejlepší technické odborníky a je důležitým stupněm k civilní kariéře. Hodnota muže v Izraeli se často posuzuje podle jeho role v armádě, kde ženy většinou pracují v administrativě anebo v učebnách, což pochopitelně přináší nižší prestiž při nástupu v civilu.
Největší diskriminaci však žena prožívá při rozvodovém řízení, kde soudy jsou v rukách ortodoxních Židů. Je to muž, na kterém je rozhodnutí, ke kterému se přihlíží a ten může s rozvodem nesouhlasit a tím jí zabránit v dalším sňatku. Největší problémy mají ženy, kterým se narodí dítě mimo manželský svazek. Takové dítě je automaticky považováno za nemanželské a nemůže být později oddáno v Izraeli židovským knězem. Právě tento zákon se izraelské feministky pokoušejí změnit, což naráží na odpor ortodoxních Židů.
Pozice žen je také složitější s ohledem na násilí a terorismus v poslední době. Také s ohledem na přistěhovalecké vlny v posledních letech ze zemí jako Ukrajina, Etiopie, Irák apod. je boj žen za svá práva složitý.
Kardinálním problémem je ovšem otázka národní bezpečnosti. Sociální otázky jsou na druhém místě vzhledem k „důležitějším“ problémům.