Izrael


Informace

Co Izraeli schází na velikosti, to si vynahrazuje všestrannou pestrostí. Území Izraele je úzké a protažené do délky. Pobřežní nížina přechází v náhorní plošinu (500 – 1000m ), která k východu prudce spadá do jordánských příkopových propadlin. Podél celého západního pobřeží je hranicí Středozemní moře, na severu hraničí s Libanonem a Syrií, na východě s Jordánskem a konečně na jihu má společnou hranici s Egyptem. V nejjižnějším cípu, v délce pouhých 7 km, má Izrael přístup k Rudému moři. Některé z jeho hranic do dnešních dnů nejsou pevně interpretované a jejich definice, z té či oné strany, může narážet na jiná
stanoviska. To se týká např. anektovaných Golanských výšin, které byly obsazeny v r.1967 a dřívějších jordánských území na západním břehu Jordánu (bývalé Předjordánsko respektive východní Palestina). Sinajský poloostrov obsazený ve stejné válce vrátil Izrael po podepsání mírové dohody v Camp Davidu v r. 1979 zpět Egyptu. V roce 1993, po podepsání dohody mezi Izraelem a OOP, vyklidil Izrael pásmo Gazy a oblast Velkého Jericha, které se tak staly základem budoucího palestinského státu.
Dominantním fyzikálně-geografickým útvarem je velká příkopová propadlina, která je součástí syrsko-africké propadliny a tvoří nejdelší světovou propadlinu táhnoucí se od východní Afriky po jižní Turecko. Toto velké koryto se táhne po celé východní hranici Izraele s tím, že na jižním okraji začíná jako Aravské údolí či wádí, pak je vyplněno Mrtvým mořem než přejde údolím Jordánu, aby se poté rozlilo do Galilejského jezera a bylo zakončeno vyvrásněnými Golanskými výšinami.
Jeruzalém leží ve výšce 800 m nad mořem a za jasného dne je odtud na šířku možné přehlédnout celou zemi – od Jordánu až ke Středozemnímu moři. Od syrsko-libanonské hranice na severu až k Rudému moři na jihu se autem dostanete za půl dne. Můžete si klidně naplánovat, že časně ráno si zalyžujete na svazích Hermonu a již odpoledne se v letovisku Eilat budete koupat či popřípadě se obdivovat tropickým rybám rejdícím mezi korálovými útesy. Údolní sedliny a pláně v severní části, zavlažované několika chudšími říčkami, tvoří hlavní oblast intenzivně obdělávané zemědělské půdy. Zdaleka hlavní závlahovou zásobárnou však je řeka Jordán. Stéká z pahorků severní Galileje a ústí do Mrtvého moře.
Jižní polovinu Izraele naproti tomu tvoří poušť Negev. Ta společně s Aravským wádí není úplně bezvodá, a to jen díky vodovodnímu systému, který na obrovské plantáže a bujně zelená pole přivádí vodu z Galilejského jezera vzdáleného přes 300 km.
Naprosto jiným světem je nedaleké Mrtvé moře, jehož hladina se udává 394 a nejnověji 386m pod hladinou moře, čímž se stává nejníže položeným místem na zeměkouli. Moře je dnes bezodtokové, každým rokem se jeho rozloha zmenšuje a jeho voda je prosycena obrovským množstvím solí, které brání jakékoliv formě života. V budoucnosti Izrael svede velký boj za jeho záchranu. Moře je velkou atrakcí, má léčivé účinky a díky silnému vztlaku se v něm nikdo nemůže utopit.
Zcela rozhodující význam pro ekonomiku Izraele má pobřežní rovina kolem Středozemního moře. Zde žijí tři čtvrtiny obyvatelstva, nachází se tu většina průmyslových kapacit země a pěstuje se tu polovina zemědělských produktů. Při pobřeží také leží hlavní město izraelského obchodu Tel Aviv.
Asi 50% plochy izraelského státu tvoří Negevská poušť, cca 15,5 % zaujímají národní parky a lesy, 6,3 % pastviny a pouze 18,3 % tvoří orná půda.