Indie


Informace

Bohatství zvířeny v Himalájích je pozoruhodné. Vysoko položená mrazivá místa Ladakhu jsou domovem jaka, divoké ovce (Ladakh urial), tibetské antilopy, modré ovce(bharal) tibetského divokého osla (kiang) a himalájského kozorožce. Dále se zde vyskytují černý a hnědý medvěd (v Kašmíru), pižmový kabar (zvláštní jelen bez parohů, ale s ušima připomínajícíma zajíce a koňskými zuby v případě samců), svišť, zajíci. V případě kabara se nejedná o klasického jelena. Tento druh byl nemilosrdně loven pro své pižmo, které se užívá v parfumerii. Žádné z těchto zvířat nedosahuje věhlasu sněžného leoparda. Jeho postavení je tak výlučné, že se stal předmětem mnoha mýtů. Na světě zbylo ve volné přírodě již méně než 5000 těchto zvířat a jejich počet dále klesá. Jeho krásná světle šedá srst s černými puntíky slouží jako perfektní kamufláž ve svém prostředí. Bohužel budí silnou pozornost pytláků. Žije v Sikkimu a Arunachal Pradeshi. Ve východním Himaláji stále ještě žije velmi vzácná a půvabná červená panda. Jezera a bažiny Kašmíru poskytují dočasný domov migrujícím vodním ptákům, divokým husám a kachnám, které sem přilétají ze Sibiře na přezimování.
V deltě Gangy a Brahmaputry, rozkládající se na ploše 80 000 km čtverečních žijí vydry a asi 700 tygrů, mnoho hadů, mořské želvy, jelení zvěř – ti všichni se adaptovali na slané prostředí tím, že mohou (kromě tygrů) vylučovat sůl ze žláz. Ve sladkovodních ramenech Gangy žijí delfíni, (Šivovi mýtičtí poslové), krokodýli, krabi a mnoho druhů ryb.
Jednorohý nosorožec a sloni přežívají v severních travnatých oblastech (viz ohrožené druhy). Nehostinné pouště Rádžasthánu a Gujaratu vykazují také překvapivě rozsáhlou škálu živočichů, např. chinkara (indická gazela), divoký osel, indický vlk, černá koza. Museli se přizpůsobit velkým horkům, slané půdě a chudým vodním zdrojům. Na omezené chráněné ploše 1 500 km čtverečních (les Gir) žijí poslední asijští lvi. Jejich počet se v r.1998 odhadoval na 300. Tito lvi postrádají bohatou hřívu svých afrických kolegů.
Opice jsou také zastoupeny, počínaje mimořádně vzácným zlatým lagurem nedaleko hranic s Bhutanem a dalšími druhy, jako hojnějším makakem. Deštné pralesy na jihu obývá makak se „lvím ocasem“, lesklý černý langur (v oblasti Nilgiri) a ohrožený druh lorise štíhlého.
Poměrně rovnoměrně se na celém území lze setkávat s divokými psy (dhole), šakaly a několika druhy jelení zvěře a gazel, včetně relativně hojného sambara. Zajímavým zvířetem je promyka indická, neboli mungo, velký nepřítel hadů, zvláště kober. Všude v Indii je možno za malý poplatek zhlédnout u fakírů souboj munga a kobry jako jednu z atrakcí pro turisty. Indie má 238 druhů hadů,z nichž 50 je jedovatých (včetně 20 mořských hadů). Kobra, vyskytující se skoro po celém území, král hadů, alespoň v mytologii, je největším jedovatým hadem na světě, dosahujícím délky až 5m. Z dalších jedovatých hadů lze jmenovat kraitu, Russelovu a šupinatou zmiji. Tito čtyři hadi mají na svědomí asi 10 000 smrtelných kousnutí ročně.
Lesy západního Ghátu, které se rozprostírají jižně od Bombaje až k samotnému jižnímu cípu, jsou obdařeny rozmanitou faunou i flórou. Ve vlhkých, poměrně neporušených, ale těžko přístupných místech, žije jeden z nejvzácnějších netopýrů na světě, malý Latidens salimalii, který se živí ovocnými plody, dále tam nalezneme létající ještěrky, které mohou plachtit až 12 m, medvěda pyskatého, divokou kočku, zoborožce a mnoho druhů ptáků.
Zajímavá a hojná je fauna v Indickém oceánu a na Andamanských a Nikobarských ostrovech. Nacházejí se tam mořské želvy, delfíni, 225 druhů ptáků, hadi, obojživelníci, stovky druhů motýlů. Na Andamanech je i menší populace slonů (část žijící divoce), která sem byla dopravena původně z pevniny pro práci v lese. Tito sloni mohou uplavat až 3 km mezi
ostrovy. Zvláštností na ostrovech je tzv.kokosový krab, který dosahuje váhy až 5 kg, umí šplhat po palmě a klepety rozbíjí ořechy.

Ohrožená zvířata
Velká zvířata jako slon, tygr a nosorožec jsou obvykle indikací stavu ekosystému. Situace v Indii se bohužel v posledních sto letech dost zhoršila. Tato tři zvířata jsou ohrožena a před Indií stojí velký úkol zachovat jejich plnohodnotnou existenci pro další generace.
Po získání nezávislosti se zvýšil počet chráněných území na dnešních 560, včetně 80 národních parků. V r.1972 byl schválen zákon na ochranu divokých zvířat, který má zabránit dalšímu zhoršování jejich životních podmínek. Podobný zákon byl později schválen na ochranu lesů. Indie je jedním ze 143 signatářů konvence týkající se mezinárodního obchodu s ohroženými druhy zvířat a rostlin. Lepším výsledkům však zabraňuje stále se zvyšující počet lidí a hlad po půdě a právě někdy nenasytné požadavky po kůžích a některých orgánech zvířat majících léčivé účinky či působící jako afrodiazika.
Indie patří do skupiny 12 zemí s tzv. mega-diversitou (velká rozmanitost), ve kterých se nachází 70% světové bio-diversity, tj.biologické rozmanitosti. Je jedinou zemí, kde se vyskytují jak tygři, tak lvi. Na druhé straně má na červeném seznamu ohrožených druhů celkem 172 zvířat a živočichů.
Hlavním ohniskem zájmu je tygr, indické národní zvíře. V r.1997 bylo nejméně 63 tygrů zabito pytláky. Rok 1998 byl vyhlášen rokem tygra. Kritici však poukazují na to, že výdaje vlády v rozsahu 0,2% HDP na ochranu divoké fauny a flóry jsou příliš skromné na efektivní řešení úkolů. Také chudá výzbroj hlídačů mívá malou šanci proti pytlákům. Počty tygrů se v posledních desetiletích udávaly na hranici 4000 kusů, zatímco před sto lety činily kolem 100 000. Tíživá je pozice nosorožce indického, který ztrácí své přirozené prostředí na úkor dalších ploch pro pěstování cukrové třtiny. Jen v blízkosti nepálských hranic přežívají poslední kusy těchto zvířat. Dalším důvodem jeho úbytku je roh, vyhledávaný pro „medicínské“ a eroticky povzbudivé účinky.Úsilí udržet populaci slonů na žádoucí úrovni vedlo k zahájení akce slon v r.1992 pod patronací Ministerstva životního prostředí a lesů. Bylo zřízeno 11 sloních rezervací a na akci byly uvolněny konečně i větší prostředky. Zvláště byl posílen boj proti pytlákům a rangeři (hlídači parků) byli vybaveni auty, vysílačkami i zbraněmi. Dokonce byli odškodněni i vesničané v případech, kdy sizřízení rezervace vyžadovalo zabrání jejich půdy.
Mezinárodní společenství se v posledních letech probouzí a nese první plody. Velký význam mají účinnější opatření při potlačování obchodu se vzácnými zvířaty a rostlinami, např. pod heslem „ Don´t buy trouble“ tj. volně přeloženo: nekupujte problematické zboží. Tento obchod v celosvětovém měřítků dělá stovky milionů dolarů a v případě Indie se týká zejména tygřích kostí, rohů nosorožce, hadích a krokodýlích kůží, želvích krunýřů a vzácných motýlů.

Sloni a maharádžové
Maharádža z Barody se rád nechával vidět na zvlášť vyzdobeném slonovi. Jeho hlavní slon nejen působil okázale, ale byl také stoletým monstrem, jehož velké kly nesly stopy dvaceti vítězných soubojů s ostatními slony. Veškerá dekorace na slonovi byla ze zlata, nejen trůn s nebesy a sedlo, ze kterého maharádža slona řídil. Deset zlatých řetězů bylo zavěšeno na každém uchu slona, každý v hodnotě tehdejších 25 000 Lstg a každý na počest 20 vítězných soubojů.
Jak v praxi, tak při slavnostech a obřadech, slon byl vždy preferovaným „dopravním prostředkem“ většiny maharádžů, než se s jejich oblibou začaly dělit přepychové rolls-royces v éře automobilismu. Slon jako symbol kosmického pořádku, zrozen z ruky boha Ramy, v hinduistické mytologii představoval vždy pilíře vesmíru, nebes i mraků.
Jednou v roce maharádža v Majsúru pořádal velkou slavnost, kdy se celé město přišlo klanět v hluboké úctě největšímu ze všech slonů v chovu maharádži, aby tak jeho obyvatelé projevili pocity sounáležitosti se silami přírody. Pozice maharádži byla měřena počtem, stářím a „kvalitou“ slonů v jeho stáji. Od hannibalova přechodu Alp na slonech svět zřejmě neviděl takovou přehlídku slonů jako při této hinduistické slavnosti. Tisíc těžkotonážníků bylo oděno v důmyslně upravených přehozech spletených z květin. Do mohutných hlav jim byly zasazeny šperky a zlaté ozdoby. Takto vystrojeni pochodovali městem. Ten nejsilnější nesl maharádžu na zlatém trůnu pokrytém sametovým suknem se zlatými a brokátovými výšivkami, nad ním se tyčil velký slunečník jako symbol moci maharádži. Za ním kráčeli další dva dekorovaní sloni se srovnatelnou výzdobou, ale s prázdnými baldachýny.Mělo se za to, že dva prázdné baldachýny nesly ducha maharádži. Když se průvod přiblížil k davům, ty ztichly v pokoře a poté začaly slavnosti. Na konec slavnosti přišlo vyvrcholení v podobě sloních soubojů, které bývaly dramatickým divadlem. Dva mohutní sloni byli vybráni a vydrážděni do nepříčetnosti a krvavá podívaná končila smrtí poraženého.