Island


Informace

Island - Národní park Pingvellir (Nacional park Pingvellir) Island - květina Staré legendy vypráví, že kdysi vyrůstaly lesy po celém ostrově. Je ale dokázáno, že první osadníci tu nenašli jiné stromy, kromě zakrslých vrb, které i dnes vyrůstají po celém ostrově. Obyvatelé prý využívali dřevo ze stromů jako materiál na stavbu domů, topení a lodí a tak se jim podařilo celkem rychle zničit přirozenou stromovou vegetaci ostrova. K tomu sem byly dovezeny z Evropy ovce, které na pastvinách zadupávaly mladé stromky. A tak holá půda bez ochrany stromoví podlehla intenzivní vodní a větrné erozi. Výsledkem jsou rozsáhlé oblasti mrazové pouště a tundry.
V současnosti pokrývají lesy jen 2 % povrchu ostrova, stromy jsou zakrslé. Říká se, že pokud se ztratíte v islandském lese, stačí, když se postavíte na nohy a rozhlédnete se kolem. V roce 1974 byl přijat zákon o znovuzalesňování země. Nedivočejší krajina je ve vnitrozemí, kde američané v 60. letech cvičili astronauty na přistání na měsící. Zdejší krajina totiž připomínala měsíční krajinu.

Největší soubor bříz (Betula pubescent)je v parku Jokulsárgljúfr na severu ostrova. Je chráněn v opuštěném kaňonu řeky Jokulsá a Fjollum. Mezi další vegetaci ostrova patří vrby (Salix phylicifolia, Salix Janata), jalovec (Juniperus communis) a různé druhy borůvkovitých a šíchovitých rostlin. Pobřežní území je pokryto nízkými travinami, rašeliništi a bažinami. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy.
Na Islandu lze objevit evropskou květenu – na severu roste polární zvonek, petrklíč a vřes, podél řečišť polární vrbka, v nížinách roste zelená orchidej, lomikámen a sedmikrásky.
plamenék tongutský pochází z Číny plamenék tongutský pochází z ČínySnad každý turista si na Islandu všimne pokladniček s nápisem Leave your tree in Iceland - „zanech svůj strom na Islandu“. Můžete tak přispět finančním darem k znovuzalesnění ostrova. Sbírku organizuje nezisková organizace Islandská lesnická společnost – Skóguraektarféklag Íslands.

Asi největším ekologickým problémem Islandu je odlesnění a půdní eroze. Nadměrná pastva, odlesnění a drné klima, k tomu vulkanická činnost a tím vzniká silná eroze půdy.
Jednou z možností, jak se bránit erozi, je omezit pastvu. Ta je již zakázána v národních parcích. Jinak je dovolená od 15. července do konce září.
Daší možnost je zpevňování pohyblivých písků, jak ve vnitrozemí, tak i na pobřeží. To se provádí pomocí zasazování rostlin lupiny nutkajské - vlčí bob (Lupinus nootkatensis) a ječmenice písečné (Elymus arenarius).

ječmenice písečná ječmenice písečnáJečmenice písečná (elymus arenarius)
Ječmenice vyrůstá do výšky 1 metru. Je to vysoká tráva, jež vyrůstá v pobřežních oblastech v písčité půdě. Využívá se jí také ke zpevňování dun. V současnosti vyrůstá celkem na 116 místech na ostrově, které jsou oploceny a celkem zabírají 2 % celkové rozlohy ostrova. Hraje důležitou roli v životě místních obyvatel odnedávna. Její semena byla přidávána do obilí ze kterého se mlela mouka. Používala se k výplni matrací a k výplni sedel koní nebo jako stelivo.
Vyrůstá i u nás v Polabí.

Lupina Nutkajská – vlčí bob (Lupinus nootkatensis)
Tato rostlina byla přivezena v roce 1945 z Aljašky. Semena se rozsévala z letadla. Celkem dobře se jí daří i v drsných podmínkách. Kořeny zpevňují půdu a obohacují ji o dusík. Můžete ji zahlédnout téměř všude. V národních parcích se však snaží o likvidaci této rostliny.

Puchléřka islandská (Cetraria islandica)
Lidově se této rostlině říká islandský mech. Je to lišejník, který roste ve velkém množství nejen na Islandu, ale i v dalších severských zemích. Dokonce roste i u nás, v jehličnatých lesech, ve vřesovištích a v písčitých půdách.
Na Islandu hrála velmi důležitou roli, zajišťovala totiž stravu pro místní obyvatele. Rozemletá se přidávala do mouky na chleba nebo do ovesné kaše. Z pukléřkové mouky se peklo vánoční pečivo. Kvašením pukléřky vznikal nealkoholický nakyslý nápoj, který se ještě ředil vodou. Dále se používala jako konzervační látka k ukládání masa místo soli.
Místní tradiční vlněné svetr se obarvovaly barvou hnědou, oranžovou až žlutou, která se připravovala z lišejníků. K tomu se používal ještě tři druhy terčovek.
Pužívání pukléřky ale ještě neskončilo. V místním obchodě si můžete koupit sáček pukléřky v obchodech se zeleninou. Využívá se totiž i jako léčivá rostlina. Přidává se do čajových směsích, které mají pomoci v léčbě dýchacího ústrojí.