Island


Informace

8. století – příjezd misionářů z Irska – do té doby byl ostrov prakticky pustý
9. stol. – první Norové přistáli pod vedením Arnarsona v místě dnešního Reykjavíku
10. stol. – vznikl nejstarší parlament na světě – Atlhing, Islanďané budují osady v Grónsku
11. stol – Islandský občan Leifur Eiríkssson objevil Ameriku, ale Islanďané se tam neusadili, Přijetí křesťanství
11. – 13. stol. – rozvoj literatury
Norský král připojil Island ke království Norskému
Srážky mezi jednotlivými rody v boji o moc, rivalita mezi světskou a církevní mocí
14. stol. – Island spolu s Norskem připojen k Dánsku
Dánové zastávají rozhodující funkce
16. stol. – odpor proti reformaci na Islandu, biskup Arason popraven
zrušena samospráva Norska, nadvláda Dánů utužena jak na Islandu tak v Norsku, obchod s Německem a Anglií omezen ve prospěch Dánska.
17. – 18. stol. – s Islandem může obchodovat jen Dánsko, z toho důvodu obchod upadá stejně jako sociální a kulturní život, snižuje se počet obyvatel
19. stol. – Dánové rozpouští Althing, ale v roce 1843 jsou nuceni ho znovu obnovit. Padl obchodní monopol Dánska, vyhlášena první islandská ústava, rozvíjí se obchod, rybolov a pěstování ovcí.
20. stol. - v roce 1918 přiznání samostatnosti
17. června 1944 - vyhlášení republiky

První známí osadníci přišli na ostrov v 8. stol z Irska. V 9. století. začali ostrov osídlovat především osadníci z Norska. V roce 930 byl vytvořen Althing – nejstarší parlament na světě, který funguje dodnes.
V roce 982 byl na Islandu a v Norsku odsouzen k doživotí Erik Rudý za dvojnásobnou vraždu. Rozhodl se utéct – proto se vydal na západ, kde objevil zemi ve které se usadil. Po čtyřech letech se vrátil na Islan a vyprávěl, že žije na krásném ostrově. Nazýval ho Greenlandem – bohatou a úrodnou zemí. Chtěl přesvědčit obyvatele Islandu, aby se odstěhovali na „jeho“ ostrov. Odjel s 25 loděmi plnými kolonistů. V roce 1000 se jeho syn vydal na západ a objevil Labrador, New Foundland a Novou Anglii.
Do poloviny 13. století byl ostrov Island nezávislou republikou, v roce 1262 – 64 tu vládli Norové, v roce 1380 Dánové. Ti tu obsadili církevní i světské úřady.
Ve 30. letech 19. století vzniklo první islandské národně osvobozenecké hnutí. V roce 1859 byl islandský jazyk zrovnoprávněn s dánským.
V roce 1874 převzal rozhodování o islandských záležitostech Alting, dánský král měl právo veta.
30.11. 1918 byla podepsána dohoda s Dánskem, která zajišťovala Islandu personální unii.
V květnu 1940 obsadily Island britské jednotky, v roce 1941 je vystřídaly americké jednotky.
V květnu 1944 proběhlo lidové referendum, které rozhodlo o zrušení dosavadního svazku s Dánskem
17.6. 1944 byla vyhlášena Islandská republika. Island v letech 1952 – 1975 rozšířil pásmo výsostných vod a kvůli tomu vznikly konflikty s Velkou Británií. V letech 1975 a 1976 byly dokonce zrušeny na čtyři měsíce diplomatické styky Islandu s Velkou Británií.
V roce 1980 se stala první ženou v čele státu prezidentka Vigdís Finnbogadöttir. V roce 1955 zvítězila v parlamentních volbách konzervativní Strana nezávislosti a ta vytvořila koalici se Stranou pokroku. 30. 6. 1996 se stal prezidentem sociální demokrat Ólaf Regner Grímsson.