Dovolená Fidži


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Fidži - navigace  
zájezdy Fidži Hotely a ubytování Fidži
Luxusní zájezdy Fidži Informace Fidži
Last minute Fidži Fotogalerie Fidži
Víza Fidži Recenze hotelů Fidži
Mapy a průvodce Fidži Diskuze Fidži



Fidži

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kdo tu žije? - o lidech

Obecné informaceNáboženstvíNárodnosti-->Další zajímavostiSociální uspořádání
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Kanibalismus
Fidži I když kanibalismus rozhodně není hezká tradice, na Fidži byla velice intenzivně praktikována ještě v 19. století. Lidožroutství zde bylo tak rozšířeno, že evropský název pro ostrovy zněl - Kanibalské ostrovy.

Lidožroutské praktiky tady probíhaly od pravěku až po polovinu 19. století a bylo nedílnou součástí života domorodých Fidžijců. Konzumací těla poraženého nepřítele dávala vítězná strana najevo svoji převahu a zároveň tímto aktem potupila nepřítele i jeho rodinu a kmen.

Tato kapitola fidžijských tradic je skutečně jen pro otrlé. Zajatci byli zabiti a jejich maso naporcováno, vařeno a nakonec snědeno, většinou během oslavy spojené s tancem mužů i žen. Často byli zajatci před smrtí mučeni, zaživa pečeni nebo nuceni se dívat, jak jsou části jejich těla pojídány. Náčelníci kmene, jejichž „božských“ rukou a rtů se nesměla potrava dotknout, používali speciální dlouhé vidličky, které dodnes připomínají tuto naštěstí již dávnou historii.

Z tělesných pozůstatků nepřátel se vyráběly nejrůznější předměty. Z kostí vznikaly nejrůznější ozdoby – náhrdelníky, vlasové spony atd. Lebky byla často používány jako nádoby při ceremoniálu yagona, tedy pití nápoje kava-kava. Při výrobě různých nástrojů byla používány zejména stehenní kosti. Někdy byly kosti snědených nepřátel rozvěšovány po stromech kolem vesnice.

Náčelník Udreudre si od mládí vedl pečlivě ,,lidojedský deník“. Pokaždé, když zabil a snědl nepřítele, vhodil do zvláštní jamky v řadě jeden kámen. Po jeho smrti v roce 1849 byly kamínky sečteny a vyšlo neuvěřitelné číslo – 873. Jeho syn potvrdil přítomnému misionáři, že otec skutečně všechny nepřátele zkonzumoval a že dával přednost úpravě s trochou zeleniny. Při těchto historkám jistě běhá každému mráz po zádech, ale není náhodou, že suvenýry připomínající „lidožroutské období“ patří k nejoblíbenějším mezi turisty navštěvujícími Fidži.

Zajímavou aktualitou v této naštěstí dávno zapomenuté tradici je loňská omluva rodině anglického misionáře, jenž byl na ostrově sněden v roce 1867. Smíření mezi rodinou oběti, která na Fidži přijela, a domorodci proběhlo formou tradičního obřadu. Reverend Thomas Baker z Londýnské misionářské společnosti přijel na Fidži před sto třiceti šesti lety, aby tam pomohl lidem obráti se na pravou víru. Osudnou chybu prý udělal, když z hrobu jedno z náčelníků kmene Navatusila vzal pramínek vlasů. Domorodci totiž věřili, že dotýkat se hlavy vůdce je neodpustitelný hřích. Nešťastná událost skončila uvařením a okamžitou konzumaci těla reverenda. Zkonzumováno bylo vše kromě reverendových bot, které byly uznány nepoživatelnými a jsou tak umístěny v Muzeu Fidži.


Školství na Fiji
Oficiálním vyučovacím jazykem je angličtina. Povinná školní docházka je šest let. Na Fidži nemají na ZŠ jednotlivé předměty. Učivo je rozděleno do skupin: sociální studia, technické vědy, přírodní nauka a umění. Každý den přísluší jedné až dvěma skupinám.

Existují zde dva základní typy škol: indické a smíšené. Z hlediska financování pak školy městské, oblastní a soukromé (především střední školy). Vzdělávací systém na Fidži se skládá z osmiletých základních škol, tří až sedmiletých středních škol, kolejí a University jižního Pacifiku společné pro všechny ostrovní státy celé oblasti.

Pro vstup na střední školu je třeba absolvovat vstupní zkoušku. Střední škola může být ukončena po třech letech tzv. „formem tři“, až po sedmi letech „formem sedm“. Školy jiného typu než gymnázia se všeobecným vzděláním vlastně teprve vznikají.
Aby se člověk mohl stát učitelem, musí absolvovat „form šest“ a dva roky univerzitního vzdělání, nebo dvouletý trénink na pedagogické koleji, z nichž nejkvalitnější jsou katolické.
Učitelé na základní škole neučí svůj předmět či skupinu předmětů, ale pouze celý ročník. Se třídou však nepostupují od prvního do osmého ročníku, ale zůstávají stále ve stejném. Jak žáci postupují z ročníku do ročníku, postupují od učitele k učiteli. V praxi to vypadá tak, že učitel učí například stále pouze pátý ročník.

Děti musí, po britském vzoru, nosit do školy uniformu a také vlastní oběd. Žádné kapacity pro počet dětí ve třídě nejsou ustanoveny, takže ve třídě může být klidně i osmdesát dětí. Školy jsou sice vybaveny poměrně chudě, ale vzdělání je na poměrně vysoké úrovni.


Zavinutec – odznak královské moci
Zavinutec královský (Cypraea aurantium), bývá také nazýván přesným překladem vědeckého názvu jako zavinutec oranžový. Tento nádherný živočich, jehož oranžová lastura je snem každého sběratele, byl znám již dávno v minulosti. Nacházel se však jen v souostroví Fidži, kdežto dnes jej, byť velmi vzácně, najdete na řadě míst od Fidži až po Filipíny. Název „královský“ nemá jen tak náhodou. Na Fidži byl odznakem panovnické moci domorodých vládců, kteří často užívali i titul král. Pod trestem smrti musel každý, kdo tuto vzácnost našel, odevzdat ji do královského pokladu. Čím víc jich náčelník vlastnil, tím byl váženější a slavnější. Ten nejkrásnější exemplář ze své sbírky nosili vládcové jednotlivých ostrovů na krku jako odznak královské moci. Proto má tedy zavinutec český název královský. O sbírce těchto vzácných lastur, kterou vlastní Národní muzeum, se vypráví, že ji muzeu daroval český emigrant, který za Rakouska-Uherska odplul do Ameriky, kde zbohatnul. Mohl si pak zakoupit malý ostrov na Fidži, kde zřejmě s královským pokladem získal i tuto vzácnost, kterou pak přivezl do rodné země.



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


AZ elektro





Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz