Dovolená Ekvádor


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Ekvádor - navigace  
zájezdy Ekvádor Hotely a ubytování Ekvádor
Luxusní zájezdy Ekvádor Informace Ekvádor
Last minute Ekvádor Fotogalerie Ekvádor
Víza Ekvádor Recenze hotelů Ekvádor
Mapy a průvodce Ekvádor Diskuze Ekvádor



Ekvádor

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Historie a politika

Kulturněhistorické údaje-->Politickohistorické údaje
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Ekvádor je demokratickou republikou, jež má v čele presidenta. První ústava vznikla v roce 1830, byla však do roku 1998 několikrát změněna. Demokraticky volené vlády byly často legálně svrženy různými skupinami, většinou vojenskými. Od roku 1979 byly všechny vlády zvoleny regulérním demokratickým způsobem. Přesto je tu hojně rozšířená korupce. Země se dělí na 22 provincií, každá má svého guvernéra, který je volen presidentem. Provincie se dělí do menších politických jednotek zvaných cantones. Každý canton má svého alcalde – starostu.

Vláda se dělí na tři části – legislativní, exekutivní a soudní.
Exekutivní
President stojí v čele exekutivy a také reprezentuje stát. Je volen na čtyři roky a nesmí být zvolen znovu. Musí dostat více než 50% hlasů, aby byl zvolen. Prezident řídí armádu a volí 12 vládních ministrů, kteří sestavují vládu, která se skládá ze Sněmovny reprezentantů neboli Kongresu, který má 77 členů.
Legislativní
Zákony schvaluje ekvádorský jednokomorový Kongres. Stanoví také výši daní, schvaluje mezinárodní dohody a rozpočet. Předseda Kongresu je zvolen politickou stranou, která má největší procento hlasů ve volbách. Kongres volí soudce do Nejvyššího soudu.
Soudní
Skládá se ze správních soudů, státních soudů, vrchních soudů a nejvyššího soudu. Nejvyšší soud má 30 soudů, kteří jsou voleni doživotně.

Volby
Ekvádorští občané volí přímo presidenta a členy Kongresu. Volit musí všichni lidé starší 18ti let, kteří jsou občany Ekvádoru, volby jsou totiž povinné. Občané starší 65ti let mohou povinnost volit odmítnout. Vojenským složkám není dovoleno volit. Volby organizuje a dohlíží na ně Tribunal Supremo Electoral. Tento orgán je nezávislý na vládě a má speciální pravomoci.

Ekvádorské provincie:
Pobřeží: Guayas, El Oro, Esmeraldas, Los Ríos a Manabí.
Vysočiny: Azuay, Bolívar, Cańar, Carchi, Chimborazo, Cotopaxi, Imbabura, Loja, Tungurahua a Pichincha
Deštné pralesy: Morona-Santiago, Napo, Orellana, Pastaza, Sucumbíos and Zamora-Chinchipe
Galapážské ostrovy: Galápagos Archipielago de Colón

Politickohistorické údaje
Nepokoje a nepříliš zdařené ekonomické reformy charakterizují ekvádorskou ekonomiku na počátku devadesátých let. Ve snaze ustálit křivku náhlého boomu a poté propastného propadu ekonomiky bylo v posledních letech provedeno v Ekvádoru mnoho finančních a daňových reforem. I když tyto reformy jen stěží napraví všechny současné škody, můžou zemi velmi pomoci a to zejména v budoucnu. Poslední ekvádorská recese pomalu odeznívá a všichni věří, že reformy stejně tak jako podpora ze zahraničí, dokážou přivést zemi k větší prosperitě a rozvoji. Objevení ropy v sedmdesátých letech způsobilo obrovský převrat a přetvořilo zemi, zabývající se do této doby pouze zemědělstvím. Po obrovském boomu, který byl spojený s objevením ropy, začala ekonomika opět klesat. Krizi dokončilo velké snížení cen ropy v roce 1986 a také ničivá zemětřesení v roce 1987. Ekonomická krize a klesáni cen na konci 80tých let způsobilo snížení důvěry v ropu a donutilo vládu k větší liberizaci a k rozšíření sortimentu pro vývoz. Poté, co začaly světové ceny ropy opět stoupat, bylo Ekvádoru umožněno napravit alespoň část škod. V letech 1988 – 1992, kdy byla ještě velmi živá poslední ničivá krize, přistoupila ekvádorská vláda ke stabilizaci ekonomiky. V roce 1992 president Sixto Durán Ballén zavedl Makroekonomický stabilizační plán, který měl být naplněním jeho předvolebních slibů a který měl zemi modernizovat a stabilizovat. Plán byl zaveden do praxe za význačné finanční podpory zahraničí. Inflace, která byla v roce 1992 60,3% klesla v roce 1993 na 31% a v roce 1994 činila inflace již jen 25,4%. Mezinárodní reservy se zvýšily z 224 milionů USD v srpnu 1992 na 1,2 bilionů USD v prosinci 1993 a na 1,7 bilionů v prosinci 1994. HDP činil v roce 1993 2% a v roce 1994 4,3%. V roce 1995 způsobilo několik krizí, mezi něž patřil i konflikt s Peru, známý jako Incident Cenepa, rezignaci vicepresidenta, který byl obviněný z korupce a energetická krize způsobená často se vracejícími sezónním výkyvy začala narušovat rozvíjející se ekvádorský stabilizační program a uvrhla znovu ekonomický a politický systém na dno. V roce 1996 vyhrál volby pobřežní milionář Abdalá Bucaram, který si zakládal na neortodoxní platformě, známé jako konvertibilitní plán, který měl snížit inflaci a upravit makroekonomické nevyváženosti. Tento plán spolu s jeho vlastními intrikami vedl k otevřenému konfliktu s Kongresem a k celonárodním protestům, které požadovaly jeho odstoupení. V květnu 1997 začal ekvádorský lid požadovat po Národním shromáždění reformu ústavy a politické struktury. Ten samý den vstoupila v platnost nová ústava a prezidentem byl zvolen Jamil Mahuad. Mahuad, původně starosta Quito, zdědil obrovské dluhy a státní deficit, infrastrukturu zničenou fenoménem El Niňo a rozzlobenou veřejnost, stejně tak jako další početné ekvádorské problémy. I když byla země ekonomicky i politicky velmi nestabilní, president ihned ohlásit liberizaci ekonomiky. Obdržel od Kongresu povolení k privatizaci některých státních podniků, oznámil zrušení příspěvků na elektřinu, zemní plyn a pohonné hmoty a pokusil se o reformu sociálního systému. Jakkoliv byly tyto změny nepopulární způsobily obrovské snížení státního deficitu.
V roce 1999 začala nabývat ekvádorská ekonomika nových otřesů. Politická nejistota a nedůvěra veřejnosti, spolu s plánem zprivatizovat mnoho státních podniků a dolarizovat ekonomiku způsobil, že HDP klesnul o 30% během jednoho roku. I ostatní ekonomické ukazatele upozorňovaly na obrovské zhoršení ekonomiky. Veřejné protesty vyvrcholily odvoláním presidenta z funkce.
22. ledna 2000 ekvádorský národní kongres odmítl změny ústavních zákonů a schválil platný proces posloupnosti ve volbě prezidentů. Prezidentem byl proto zvolen vicepresident Gustavo Noboa Bejarano.
Ozdravění ekvádorské ekonomiky je závislé na úspěších liberizace a modernizace země. Dobrým ukazatelem je, že se ekvádorský HDP během prvního roku nového tisíciletí změnil z –7% na –2%. Proces dolarizace ekvádorské měny a silná podpora Světové banky a IMF pomáhají také snižovat inflaci. Vláda se snaží vytvořit z Ekvádoru atraktivní oblast pro zahraniční investory.


Průvodci a mapy



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


AZ elektro





Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz