Dovolená Bulharsko


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Bulharsko - navigace  
zájezdy Bulharsko Hotely a ubytování Bulharsko
Last minute Bulharsko Informace Bulharsko
Víza Bulharsko Fotogalerie Bulharsko
Mapy a průvodce Bulharsko Recenze hotelů Bulharsko
Diskuze Bulharsko  



Bulharsko

 --> Chcete do země jet? --> Turistické lokality --> Historicky zajímavé

-->SofieVarnaNesebar
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

motto: „Vždycky rostoucí, nikdy stárnoucí“

Sofie - hlavní město Bulharska, která leží na plošině přibližně 545 m. n. m. v západním Bulharsku a na úpatí hory Vitoša, je vysoce postavené a důležité město Evropy. Je situována v naprostém středu Balkánského poloostrova mezi Jadranem a Černým mořem, takže je stejně vzdálená od Bělehradu jako od Bukurešti, Tirany, Istanbulu a Athén. Díky této pozici zabírala místo na významných obchodních trasách Evropanů. Sofie je jedno z nejstarších měst v Evropě, o čemž svědčí zbytky osídlení z doby kamenné (neolitu a eneolitu).
Téměř všechny mezinárodní lety startují a končí v Sofii, metropole je tedy středem mnohých bulharských autobusů a železnic, což dovoluje turistům zdržet se zde alespoň na několik dní. Sofie ale disponuje mnohými muzei, kostely i uměleckými galeriemi, tudíž se návštěvníci obvykle zdržují na dobu delší. Pouze hodinu cesty od města najdete zajímavá místečka pro turistiku a lyžování, zejména NP Vitoša. Sofie je tedy ideální základnou pro denní výlety do blízkých vesniček.

Kmen Thráků, který na tomto území žil v průběhu VIII. a VII. století před naším letopočtem nazýval své území Sardonopolis, ale později bylo přejmenováno na Serdiku. Serdika byla krátce ovládnuta Makedonci v roce 339 př. n. l., pod vedením Filipa II. Římané tento region dobyli v roce 29 n. l., městu dali jméno Ulpia Serdika a povýšili ho na hlavní město Vnitřní Dácie. Městem vedla důležitá římská cesta z Nišu (v Jugoslávii) do Konstantinopole (Istanbulu), a tak dosáhlo největšího rozmachu právě na počátku IV. století za císaře Konstantina Velikého. Hunové sem podnikli invazi 441 n. l., ale město bylo znovu dobyto a přestavěno byzantským panovníkem po Atilově smrti.
Slované se na tomto území začali usazovat v VI. a VII. století a přejmenovali ho na Sredec, což znamená střed – Balkánu. Bulharský král Khan Krum nastoupil v r. 809 a povýšil město na důležitější, nikoli hlavní město První bulharské říše (681 – 1018). Potom v r. 1018 dobyla město zpět Byzancie a nazvala ho Triaditsa (to asi znamená mezi horami).
V r. 1194 Bulhaři vyměnili ve vládě Byzantiky a město jmenovali hlavním obchodním centrem Druhé bulharské říše (1185 – 1396). V průběhu nebývalé fáze míru bylo jméno města opět vyměněno na Sofii, podle kostela svaté Sofie, který stojí dodnes.
Otomané město dobyli v r. 1382 a drželi ho skoro 500 let. Sofie se stala hlavním městem kraje a dosáhla důležitých míst, jako např. odbytiště města. Otomani stavěli turecké koupele a mešity, třeba jako mešita Banya Bashi (ta stojí dodnes), ale mnoho kostelů bylo zničeno nebo opuštěno.
Město upadalo během feudálních nepokojů v 50. letech 19. století a děly se hrozné věci – v r. 1873 byl oběšen povstalec proti Turkům Vasil Levski. Po osvobození města z turecké nadvlády na počátku 1878 se Sofie 4. dubna 1879 oficiálně stala hlavním městem Bulharska. Vznikly nové cesty a železniční tratě spojující Sofii s ostatní Evropou a Balkán brzy podpořil městské bohatství. Nicméně Bulharsko vzalo 2. světovou válku za špatný konec a dopadlo tak tragicky, že během bombardujícího útoku bylo zničeno mnoho městských dědictví.
Po 2. balkánské válce (1913) nabyly hranice s Jugoslávií délky 55km a západ města se stal památkou na prohru Makedonců se Srby a Chorvaty.



Muzea
Starodávné hlavní město se může pyšnit mnohými kulturami a historií. Sofie je domovem 36 oficiálních muzeí. Mnohá z nich nejsou moc navštěvovaná ani pro návštěvu nejsou příliš důležitá, ale jsou zde také muzea evidovaná na seznamu státních památek , jež jsou velice zajímavá a dostupná každému.

Národní historické muzeum (ul. Okolovrusten Pat, Boyana) je velice vychvalované, avšak možná dosti přeceňované.
V prvním a druhém poschodí domu jsou umístněny různorodé historické památky, do kterých je zahrnut i skvostný Thraciánský zlatý poklad z 1. tisíciletí př. n. l. sahající až do doby 1. století př. n. l. Je to tak důležité, jako výrobky Římanů zničených ve Varně, Veliki Preslav a Veliko Târnovo. Nachází se zde vystavené exponáty o bulharské historii, náboženství, ekonomice a politice během otomanské nadvlády mezi 15. a 17. stoletím a o bulharské národní renesanci (18. a 19. století).
Nemůžete přehlédnout schody do třetího patra, které jsou prozatímně opatřeny vystavenými předměty (bez anglické visačky). V současné době je na programu období římské nadvlády do 2. světové války a zbraně různých politických vůdců.
Průvodci jsou k dostání pro skupiny pěti až šesti lidí. U přepážky se vstupenkami tedy nabízí slušnou řadu knih se suvenýry (v angličtině), které jsou rozděleny do pěti samostatných titulů o exponátech muzea. V přízemí si můžete zajít do kavárny.
Zatímco v muzeu najdete spousty ohromujících fotografií, číslo expozice je neočekávaně malé. Kromě toho je znechuťující nepříjemnost, jak se do Boyany dostat – vysoký vstupní poplatek a fakt, že zatímco všechny hlavní vystavované předměty (očekávané v třetím poschodí) jsou označené anglickými popisky, dlouhé vysvětlování bulharských dějin přeložené do angličtiny není.
V roce 2000 bylo muzeum přestěhováno z centra města do bývalé prezidentské rezidence na předměstí Boyana. (Někteří občané a taxikáři nevědí, že je muzeum přestěhováno, proto, pokud budou na pochybách, se raději zeptejte na boyanskou rezidenci).
Historické muzeum je otevřeno denně od 10.00 do 19.00 v létě a v zimě od 9.30 do 17.30 hodin. Vstupné je 10 leva. Kamery a fotoaparáty jsou dovoleny za poplatek 20 – 40 leva. Pozn.: Tyto údaje se mohou každoročně měnit.

Národního kostelní muzeum Boyany podává více informací o Boyanském kostele. Dům kopíruje obrazy kostela, tak jako i jiné náboženské ikony, ale špatné je, že u ničeho nejsou přeložené popisky alespoň do angličtiny. Proto si můžete zakoupit krátký informativní film v angličtině, francouzštině nebo němčině, jenž vám pomůže uspořádat si všechny dojmy a dát si vše do pořádku.

Národní muzeum přírodní historie (ul. Tsar Osvoboditel). Tato dobře udržovaná budova hostí přes milion exemplářů zvířat, minerálů a vegetace. Čtyři patra kromě toho také obsahují několik tvorů v klecích a akváriích – ve většině případech jde o hady, želvy a myši – kteří nejsou vycpaní, ani naloženi v lahvích, či přišpendleni na zdi. Mnohé legendy nejsou přeložené do angličtiny, ale jen málokomu to dokáže kazit požitek z krásné podívané.
Vstupné činí 2 leva, otevřeno je denně od 10.00 do 18.00 hod., čtvrté patro má ale od pravého poledne do 14.30 přestávku.
Etnografické muzeum (ul. Tsar Osvoboditel v paláci Royal) je umístněno v bývalém paláci Royal (postaveném v r.1887), který je součástí Národní umělecké galerie. Muzeum zaujímá fascinující výstavy bulharských umění a řemesel před 300 lety, včetně krojů, ozdob, keramiky a detailních expozic o migraci tradičního bulharského obyvatelstva.
Úplně všechny popisky jsou v angličtině. Výpravy mohou být pořádány v angličtině za 10 leva pro skupinu nad pět lidí nebo si mohou opatřit průvodcovskou knihu. Rodině a blízkým, jako vzpomínky na návštěvu, můžete pořídit několik dárečků v malém obchůdku se suvenýry. Výrobky jsou velice kvalitní, protože vše je děláno ručně – výšivky, dřevěné řezby, šperky, dečky. Také zde nabízí jedny z nejlepších výběrů tradiční i moderní bulharské hudby (na MC i CD).

Archeologické muzeum (ul. Tsar Osvoboditel) Devět typických kupolí Buyuku Djami, postaveného roku 1496, představuje dnešní Archeologické muzeum. Prostá sbírka zahrnuje Thraciánovu pamětní desku, římskou sochu a byzantský sloup, stejně jako rozsáhlý soubor starodávných mincí země. Mezipatru figuruje soukromá sbírka vojenské výbavy a mozaiky z doby 500 let př. n. l. do roku 600 n. l. Všechny věci v muzeu jsou označeny visačkou s anglickým popiskem.
Národní polytechnické muzeum (ul. Opalchenska 66) se pyšní zajímavými exponáty o vývoji televize a fotografování.
Dům Ivana Vazova (ul. Ivana Vazova 19) dokumentuje historii a úspěchy proslulého básníka, který žil v tomto domě v letech 1895 – 1921. Vazov (1850 – 1921), jehož román „Under the Yoke“ popisuje povstání proti Turkům v dubnu 1876, se kvůli tomu stal význačným spisovatelem.
Muzeum Země a lidí (ul. Cherni Vrâh 4) slouží převážně nadšencům geologie.

Umělecké galerie
Národní umělecká galerie (ul. Tsar Osvoboditel) má sídlo uvnitř stejné budovy jako Etnografické muzeum. V této galerii figuruje několik místností s bulharským uměním, jež zahrnují i Georgiho, Antona a Borise Motevovy, kteří spolu ke konci 19. a na počátku 20. století vytvořili stovky maleb. Přehlídka se čas od času mění a legenda je v angličtině. Výpravy jsou k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině pro skupiny alespoň o pěti lidech. Samozřejmě si každý může zakoupit cizojazyčného průvodce.

Národní galerie zahraničního umění (ul. 19. února). Tato obrovská galerie byla otevřena v roce 1985. Projdete-li všech 18 sálů na třech poschodích, uvidíte starodávné, tradiční i moderní umění, plastiky a sousoší z Evropy, Asie a Afriky – ve skutečnosti odevšud jen ne z Bulharska. Některé více zajímavé exponáty pocházející z 19. století pramení ze západní a střední Afriky a přinesli je sem Japonci. Většina vysvětlivek je v angličtině. Příručky pro výpravy jsou k dispozici v angličtině, španělštině nebo němčině pro skupiny minimálně o pěti lidech.

Galerie Svazu bulharských umělců (ul. Shipka 6).
Sofijská galerie umění (ul. Al Battenberg). Tyto dvě galerie vystavované obrazy i prodávají.

Náboženské budovy
Sofia je přeplněná kostely, tudíž dokazuje, že je možné, aby sídlilo několik náboženství vedle sebe. Stojí tu mnoho mešit i synagog. Všechny budovy jsou návštěvníkům přístupné zdarma (ovšem dary jsou vždy vítány) a každá je otevřena denně od 7 do 19 hod. Ani do jedné turisté nesmí vstupovat během mší, ale opravdovým věřícím vstup do kostela samozřejmě zakázán není.
Kostel Alexandra Něvského je nejrozsáhlejším svého druhu po celém Balkánu. Byl postaven mezi lety 1892 a 1912 jako památník na 200 tis. ruských vojáků, kteří zemřeli v boji o bulharskou nezávislost v průběhu rusko – turecké války (1877 – 78). Jeho výstavba trvala 30 let a je schopen pojmout několik tisíc lidí.
Kostel je projektem uznávaného ruského architekta Pomerantseva. Architektonické prvky kostela jsou zjevně podobné znakům ruských staveb té doby. Povšimněte si mramorové sochy u hlavního vchodu, kupolí pozlacených 8 kilogramy zlata a spousty velmi těžkých zvonků. Exteriér je hodně členitý. Uvnitř vás okouzlí okna z barevného skla, překrásné obrazy a složité trůny posázené onyxem a alabastrem. Postavené lešení uvnitř i venku kostela ubírá na nádheře a atmosféře, ale i tak je to stále velkolepé místo. Když tam zrovna není lešení, tak se večer můžete kochat nad úchvatným osvětlením.
Dveře vedle hlavního vchodu vedou do podzemní hrobky Alexandra Něvského, jež je známá jako Muzeum ikon. Obsahuje jednu z nejlepších a nejrozsáhlejších bulharských sbírek (okolo 300 kusů) náboženských ikon z minulého tisíciletí. Obchůdek uvnitř kostela prodává svaté obrázky a ikony.
Turističtí průvodci jsou k dispozici v angličtině za 6 leva pro skupinu minimálně o pěti lidech. Jinak knižní průvodci jsou docela užitečným suvenýrem, protože dovnitř kostela se nesmí brát fotoaparát. Návštěvníci se po celou dobu musí chovat tiše a ohleduplně.

Kostel Svaté Sofie (ul. Panzh). Hlavní město bylo pojmenováno po kostele Svaté Sofie. Byl postaven v polovině 6. století našeho letopočtu a je tedy nejstarším ortodoxním kostelem v Sofii. Minarety byly v 16. st.Otomanem zvýšeny, který stavbu používal jako mešitu. Většina stavby byla při ničivém zemětřesení v 19. stol. zničena a následně opuštěna, ale nakonec byl tento kostel kompletně v roce 1900 opraven a přestavěn.

Ruský kostel Sv. Mikuláše (ul. Tsar Osvoboditel). Tento oslňující kostel byl postaven v r. 1912 a r. 1913 ho obydlili ruští emigranti v Bulharsku. Jako kostel Alexandra Něvského je vzhled pod vlivem ruské architektury a může se pyšnit zlatým křížem na vrcholu. Vnitřek byl nedávno obnoven a zajímavá malba na zdech z období mezi 11. a 14. st. kontrastuje se zelenými obklady a pestrými ikonami. Z parku plného květin se kostel fotografuje nejlépe, ale měli byste být co nejvíce ohleduplní, jelikož je to nejnavštěvovanější místo hlavního města a chodí sem mnoho prosebníků modlit se k Bohu.
Kostel Svatého Jiří je považován za nejstarší dochovanou stavbu v Sofii a stojí za hotelem Sheraton. Původně byl stavěn jako rotunda Římanů v 2. nebo 3. století před n. l. (dosud je občas nazýván rotundou Svatého Jiří). Přestavěn na kostel byl během středověku. Později ho zničili Hunové, avšak v 6.st a následně pak v roce 1943 byl celý přestavován. Vnitřní stěny byly někdy mezi 10. a 14. stoletím vymalovány třemi vrstvami. Uvnitř nalevo od vchodu jsou umístněny o kostelu malé vysvětlivky v angličtině. Díky tomu jsou vám vysvětleny nějaké nesrovnalosti a vy můžete bloumat zcela s přehledem po celém kostele.

Kostel Sv. Petka Samardžijska je nevhodně lokalizován pod hlavní silnicí nedaleko obchodního centra TsUM. Je pojmenován po sedláři svatém Petru. Kostel byl vystaven na počátku Otomanské nadvlády (ke konci 14. st.), což vysvětluje nižší profil nenápadného zevnějšku. Uvnitř jsou pozoruhodné, ale vybledlé nástěnné malby ze 16. století. Platí se malé, přesto oprávněné vstupné. Po výkladu a prohlídce si můžete zajít na kávu do přilehlé restaurace.


Katedrála Sv. Nedelja
Tato skvostná budova je jednou z pamětihodností centra města. Byla stavěna mezi lety 1856 a 1863 ke vzniku římského města Ulpia Serdika. Katedrála figuruje zvláště vyzdobenými vnitřky. Malá pamětní deska blízko jižního vchodu vysvětluje, jak byl dóm v r. 1925 přestavován kvůli bombovým útokům komunistů, kteří se nepříliš zdařile pokusili zavraždit cara Borise III. (i přesto, že již zavraždili přes 120 lidí včetně většiny vládního kabinetu). Budova je často plná zbožných věřících, tudíž návštěvníci udělají dobře, když se chovají ohleduplně a diskrétně.

Boyanský kostel ze 13. století byl v r. 1979 zapsán pod hlavičku UNESCO jako místo světového dědictví. 90 maleb, které jsou datovány rokem 1259, udávají v mnoha případech kvalitní příklady bulharského uměleckého díla a ty později inspirovaly vymalování klášterů v Srbsku a Rusku. Některé stěny jsou malovány chudě, nicméně lešení je důkazem zdánlivě neutuchající renovace. Není dovoleno brát si dovnitř fotoaparát.
Vysoký vstupní poplatek vám umožňuje rychle se podívat na několik málo obrazů. Protože uvnitř kostela není nic popsáno, je možná vhodnější koupit si anglický výklad, který trvá pouhých 20 minut. Jinak si můžete koupit malou brožurku nebo rozsáhlejší knížku (obojí v angličtině). Poskytnou vám několik informací a ještě poslouží jako milý suvenýr. Určitě stojí zato, vstoupit do krásných zahrad a obdivovat kostel z venku.
Pro více informací se určitě vyplatí zajít si do Národního kostelního muzea v Boyaně, kde se za méně peněz dozvíte mnohem více zpráv.

Kostel Holy Synod (ul. Panzh). Z tohoto kostela je neobyčejný výhled právě na kostel Alexandra Něvského.

Mešita Baňa Bashi (ul. Maria Luisa) v r. 1576 postavili Turkové. Provozování mešity v levé části města neumožňuje tu nejlepší podívanou na její neobvyklý vnitřek, který je tak odlišný od mešit nalezených v Turecku. Minaret zajisté dotváří krásu pamětihodnosti.

Sofijská synagoga (ul. Ekzarh Yosif 16) byla vysvěcena v roce 1909. Svou rozlehlostí se řadí na první místo v Evropě. Pyšní se 2250 kg lustrů z mosazi. Nicméně návštěvníci jsou vítány pouze tehdy, jestliže jsou pozváni nebo vyznávají židovskou víru.

Kaple věnovaná zemřelým kvůli komunistickému terorismu. Tato modlitebna stojí v parku Yuzhen a vytváří symbol celému Bulharsku. Na některé ze stran památníku je listina s 10 tisíci jmény a to pouze těch, kteří zemřeli díky komunistům. Za tímto jmenným seznamem je rejstřík měst a míst, kde probíhaly všechny masakry.


Další památky
Sofijské městské veřejné lázně (ul. Pirotovska) – nazývají se turecké lázně nebo centrální lázně. Byly postaveny mezi lety 1911 a 1913. Nedávno byly zavřené na několik let, zatímco představitelé projednávali jejich účel a cenu renovace. Nyní je provozování obnoveno a jejich součástí se stalo muzeum o Sofii.

Památník Vasila Levského – bulharského národního hrdiny, který byl na tomto místě (poblíž chrámu Alexandra Něvského) v roce 1873 Turky popraven.

Památník 1300 výročí stojí v severní části parku Yuzhen. Byl postaven v r. 1981 na oslavu výročí založení První bulharské říše. Ačkoli stojí jen 30 let, symbol na druhé straně památníku varuje před chátrajícím objektem.

Národní opera (ul. Vrabcha). Bulharsko často pořádá v této impozantní budově i zábavná představení. Uvnitř budovy je zřejmé, že se Bulharští výtvarníci všem snažili nastínit život přes Evropu do Severní Ameriky.

Národní palác kultury
NDK (jak je často nazýván) má asi 15 velkých hal a je přirozeně největším kulturním komplexem v zemi. Přitahuje lidi hlavně tím, že program akcí pokračuje i v létě, když ostatní divadla v Sofii jsou většinou zavřena, a nabízí široké možnosti představení během roku.

Bulharský sál (ul. Askakov 1) nabízí mnoho kulturních akcí a je domovem excelentního Sofijského filharmonického orchestru.

Národní divadlo Ivana Vazova (ul. Vasil Levski 5). V této barokní budově pocházející z počátku 20. století sídlí Národní divadelní společnost.

Loutkové divadlo (ul. General Gurko 14) by možná zajímalo vaše malé děti.

Národní knihovna (ul. Vasil Levski). Suterén budovy vám nabízí uvolnění od záplavy knih a občerstvení v klubu Bibliotheka, kde si můžete poslechnout živou hudbu. Naproti budově Národní knihovny stojí sochy světců Cyrila a Metoděje.

Prezidentské sídlo (ul. Dondukov). Když si u této budovy pohlídáte hodinky a počkáte na celou hodinu, budete si moci prohlédnout oficiální, leč docela směšný obřad při výměně stráží prezidentské armády.

Sofijská univerzita (na rohu ulic Vasil Levski a Tsar Osvoboditel).

Národní shromáždění (ul. Tsar Osvoboditel). Tato budova je k tomuto účelu používána od roku 1887.

Památník osvoboditelů (ul. Tsar Osvoboditel) byl postaven v roce 1907.

Hrobka neznámého vojína (ul. Panzh). Tato hrobka stojí hned vedle kostelu Sv. Sofie.

Sofia City Garden je možná ten nejhezčí park ze všech parků v centru města. Tvoří oslňující místečko s kavárnami, fontánami, houpačkami a mnohými zákoutími s pěknou trávou. Oblíbenou disciplínou u starších mužů jsou šachy. Je to tedy spíše místo pro relaxaci…


Zajímavé odkazy

Fotografie Sofie
Oficiální stránky města Sofia
Plánek Sofie
Průvodce městem, podrobné ifno o Sofii - anj

Průvodci a mapy



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy




AZ elektro



Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz