Dovolená Egypt


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky








  Egypt - navigace  
zájezdy Egypt Hotely a ubytování Egypt
Last minute Egypt Informace Egypt
Víza Egypt Fotogalerie Egypt
Mapy a průvodce Egypt Recenze hotelů Egypt
Diskuze Egypt Okružní plavby Egypt



Egypt

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kuchyně --> Recepty

-->Něco o čaji
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Čaj se pije v mnoha zemích světa, ale téměř každá země má vlastní způsob přípravy i podávání čaje. Číňané pijí černý čaj, Tibeťané do něj přidávají máslo z mléka jaků a Marokánci jej zase ochucují mátou nebo šalvějí. V Evropě se čaj dochucuje různými ochucovadly – mlékem, citrónovou šťávou a cukrem nebo medem. V Rusku se k čaji podává zavařenina.
K přípravě čaje se používají rozličné nádoby – konvice, samovary, misky a šálky různých typů. Čaj se podává studený i horký. V mnoha zemích je podávání čaje velkým nebo malým obřadem, který vychází z místních tradic.
První zmínky o čaji a čajovém obřadu pochází z Číny. Básník Lu Yu popisuje různé způsoby přípravy jednotlivých druhů čaje a také pravidla jejich podávání. Popisuje také náčiní a nádoby, které se mají používat a také materiál pro jejich výrobu.
První konvice se objevili v Číně – byly bez rukojeti. Z praktických důvodů se časem začaly nádoby opatřovat uchy. Někdy v 15. století byl čaj spařován v šálcích s pokličkou. Čajové konvice v Evropě byly zpočátku keramické nebo z čínského porcelánu, později ze stříbra. V 19. století se používaly bohatě zdobené stříbrné servisy s mohutnými samovary na otočných stojanech. Aby čaj zůstával teplý, zakrývaly se konvice speciálními obaly ze sametu nebo hedvábí.
Nejdříve se čaj podával v jakoukoli denní dobu. V Británii zavedla vévodkyně z Bedfordu podávání čaje odpoledne. Podle historiků mívala vévodkyně odpoledne hlad, a tak si poručila přinést čaj a občerstvení. Velmi ji to potěšilo a tak začala zvát své přátele na odpolední čajové dýchánky. Tento se zvyk se stal velmi populárním.
V arabských zemích se podává speciálně ochucený čaj se zákusky a různým cukrovím.
V Japonsku je podávání čaje velkým obřadem, který má přísná pravidla. Obřad má dvě části, které jsou nazvány podle dvou druhů čaje: kojča je hustý silný čaj, usuša je řidší čaj. Hostitel připravuj čaj jako symbol úcty k hostům. Čaj dostává první nejvýznačnější host. Pravidla existují i pro téma hovoru. Usuša se podává v jiné místnosti než kojča, v části usuša si hosté mohou povídat volněji a atmosféra je spíše odpočinková.
Číňané i Japonci podávají čaj bez jakýchkoli přísad. V západních zemích se čaj podává často s mlékem. To je britský zvyk, který pochází z 18. století. Čaj se v té době naléval do porcelánových misek, které často díky vysoké teplotě vody praskaly. Proto se do misek nejdříve nalévalo mléko. Odborníci tvrdí, že mléko by se mělo do šálku lít jako první a to proto, aby se netvořili na povrchu nápoje mastné skvrny.
Odborníci odmítají slazení čaje. Pouze čaj s citronem se může přislazovat. Rusové sladí čaj zavařeninou, Turci pijí čaj přes kostku cukru vloženou do úst.
V arabských zemích se černý čaj ochucuje bylinkami jako je máta, šalvěj, bazalka.
Černý čaj je velmi silný a proto se do něj přidává skořice, kardamon nebo anýz a sekané ořechy. Marocký mátový čaj se připravuje jako nálev z oslazeného zeleného čaje s čerstvými nebo sušenými lístky máty.
Nejexotičtěji je ochucený čaj Kašmiri, připraven ze zeleného čaje a Dárdžilingu do kterého se přidává drcený zelený kardamon, skořice, hřebíček, nasekané mandle a piniové oříšky.
Léčivé čaje se připravují již staletí. Anglický název pro tento druh je tisanes a pochází z řeckého slova, které v překladu znamená léčivý nápoj. Tyto čaje neobsahují tanin ani kofein jako ostatní, ale mohou být stejně osvěžující, teplé i studené. Mají povzbuzující a relaxační účinky. Pokud se podávají horké, dochucují se většinou citrónovou šťávou a medem, studené se zdobí snítkou čerstvé bylinky.
Z listů připravujeme například mátový čaj, který je velmi osvěžující, šalvějový nebo rozmarýnový, meduňkový a další. Mátový čaj se doporučuje podává při rýmě a nachlazení, protože obsahuje velké množství mentolu. Základem léčivých čajů mohou být i plody a květy rostlin. Čaj z květů heřmánku podporuje trávení a zklidňuje, stejně jako z levandule, čaj z květů černého bezu odstraňuje nespavost a působí proti kašli a bolestech v krku. Ibišek, který je bohatý na vitamin C, se přidává do čajových směsí pro svou ovocnou příchuť a karmínovou barvu. Šípky mají léčebné účinky díky vysokému obsahu vitaminu C.
Při přípravě léčivý čajů používáme většinou spařovací sítka různých tvarů.

Kardamom
Kardamom je prastaré koření, které se užívalo už ve starém Egyptě, bylo známé i Řekům a Římanům. Do Evropy se dostalo cestami karavan. Po šafránu a vanilce je třetím nejdražším kořením. Nejvíce se oužívá v Indii a na Středním východě. V Německu, Rusku a Skandinávii se používá do moučníků a pečiva. Ve Francii a Spojených státech se používají silice v parfumerii.
Kardamom pravý roste na indickém pobřeží, na Srí Lance, v Mexiku a najdete ho i v guatemale. Řadí se do čeledi zázvorovitých. Kiardamom je vysoký keř, který má dlouhé kopinaté listy a krátké hrozny květů. Plody jsou malé zelené tobolky, uvnitř kterých je až 20 semínke. Seminká se musí sklízet ručně. Tobolky jsou zelené, ale mohou i zbělet. Hnědé tobolky pocházejí ze stromu jiného rodu. V kuchyni se používají semena pouze ze zelených nebo bílých tobolek.
Nejlepší je kupovat celé tobolky, semena by se měla vyluštit těsně před použitím, aby bylo dosaženo maximální chuti a aroma. Měla by se uchovávat v uzavřených nádobách na chladném a suchém místě.
Kardamomová semínka mají výraznou chuť a mohou se přidávat do sladkých i sladkých pokrmů – do kořeněného vína, do pudinků, do sladkého pečiva, do likérů, do kari pokrmů, při nakládání sleďů, do pokrmů z masa. Právě v arabských státech se kardamom přidává do silné turecké kávy a tak zjemňuje její chuť.

Průvodci a mapy


Egypt...
Egypt
449 Kč
EGYPT...
EGYPT - mapa
156 Kč
Egypt...
Egypt - DVD
99 Kč

© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy






AZ elektro

Miele - robotický vysavač



Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz