Dovolená Filipíny


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky








  Filipíny - navigace  
zájezdy Filipíny Hotely a ubytování Filipíny
Luxusní zájezdy Filipíny Informace Filipíny
Last minute Filipíny Fotogalerie Filipíny
Víza Filipíny Recenze hotelů Filipíny
Mapy a průvodce Filipíny Diskuze Filipíny
Okružní plavby Filipíny  



Filipíny

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kuchyně

-->Všeobecné informace
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

V podstatě žádná ze základních potravin nepochází z Filipín, ale z mnoha míst světa.
Mnoho filipínských obyvatel se živí rybami a mořskými živočichy. Ryby ale klasicky neloví do sítí, ale do proutěných košů nebo pomocí různých zbraní.
Hlavními domácími zvířaty jsou: drůbež, psi, prase, buvol a vodní buvol. Na mnoha místech je pes posvátným zvířetem. V Mindau se chovají i kozy, koně a ovce.

Na rybolovu závisí život Visayanů, Suluesů a ostatních Filipínců v okolí Luzonu, kteří se od malička živí rybami. Ryby loví zvláštními proutěnými a bambusovými košy, které mají zvláštní tvar. Ten má umožnit rybám snadné vplutí a naopak nemožnost vyplout ven.

Rýže je nejdůležitějším zdrojem obživy na Filipínách. Pěstuje se tu více než 100 druhů rýže. Pěstování zabírá Filipíncům mnoho času. Rýže se stala cílem mnoha důležitých ceremoniálů. Někde se dokonce rýže používá i jako platidlo.
Filipínci tu vybudovali rozsáhlé rýžové terasy. Rýže se rozděluje na dva hlavní druhy:
Jeden druh se musí pěstovat v nižších polohách a v bahnitém prostředí. Druhý druh je pro pěstování ve vyšších polohách a není tak náročný na obstarávání a zavlažování.

Druhá nejdůležitější surovina – zdroj obživy – hned po rýži jsou na Filipínách sladké brambory, které zde pojmenovaly aztékové – „camote“. Přivezli je sem španělé z Mexika. Nejsou totiž náročné a zároveň jsou dobrým a chutným zdrojem obživy, vitamínů a minerálů.




Když se v 19. století otvíralo mnoho restaurací byly skoro všechny čínské názvy přejmenovány španělské. Španělské názvy byly lehčí jak pro obyvatele tak i pro turisty. Za nadvlády Filipín Španělskem sem Španělé většinu potravin dovážely, protože královská rodina chtěla španělské jídlo. Později se museli některé farmy, zaměřit na pěstování určitého druhu plodiny, která rostla jen ve Španělsku, aby Španělé nemuseli vozit s sebou tolik jídla.
Např:
-comida China=čínské jídlo
-arroz caldo=kuře a rýžová kaše
-morisqueta tostada=smažená rýže
-pansit=výraz pro nudle, nudle sem přinesli Číňané. Ve většině rybářských centrech je pansit podávaný i s rýží nebo brambory.
-lumpia=směs zeleniny zabalené do válečku
-siopao= připravené v páře
-i zde si koupíte plněné buchtičky
-siomal je výraz pro knedlíky
-inihaw=grilované maso nebo ryba
-cassava=hořký meloun nebo v některých oblastech směs zeleniny(tykev, lilek, brambory a fazole)vařená v kokosovém mléce
-ginataan=kokosové mléko
-kinilaw=okořeněná a naplátkovaná živá ryba nebo makrela v citrónu nebo octě
-tapa=sušené hovězí s cibulí, častá snídaně Filipínců
-siopao=(čínské jídlo)těstové bochánky naplněné pórkem a kuřecím masem,
-halo halo=dezert, zmrzlina ozdobená ovocem, bílýma fazolemi nebo kukuřicí a polita svařeným mlékem
-ihaw ihaw-filipínská verze japonského yakotori, grilované, kuřecí nebo vepřové maso, podávané na dřevěném podnose
-kamayan=druhy restaurací, kde je jídlo podávané na banánových listech a jí se zde rukama


Jelikož se na Filipínách střetlo několik národů, naleznete tu i restaurace nabízející hispánské jídlo. Hispánské jídlo používá olivy, olej, papriku, šafrán, šunku, sýr, …

-paella=směs vepřového a kuřecího masa, mořské plody, salám a zelenina
-relleno=nádivka z kapouna a krocana, někdy z kuřecího masa či ryby, peče se hlavně o Vánocích, o Vánocích se také peče rýžový dort politý čokoládou, lidé jí ovoce a ořechy

-Mexičané přivezli na Filipíny kukuřici. Z kukuřičné mouky se vyrábí pečivo aj.
Také se zde jí vařená či pražená kukuřice a samotná kukuřice se používá v mnoha salátech a dalších různých pokrmech.

Vlivem mnoha kultur ovládajících Filipíny, tu naleznete spoustu jídel.

-kinilaw na tanquique=makrela s omáčkou(ocet, zázvor, cibule, chilly papričky, někdy kokosové mléko, …)+grilovaní garnáti,

-sinigang na baboy=pórek a zelenina v nakyslém vývaru s tamarinem

Na španělských festivalech se podává samozřejmě španělské jídlo
Např: morcon=hovězí závitky, embutido=vepřové závitky, …
Dále se podává např. nadívané kuře či krocan
-lenoch=opékané prase
-cochinillo asado=pivo
-pinakbet=zelenina a garnátová „kaše“
-leche flan=karamelová puding

další dezerty se jmenují např. natilla, yemas, dulces se naranja, membrillo, torta del rey, …
-džusy a sirupy mají příchuť místního ovoce(kokos, santol, guavas, …)
-loupíte tu i americké koláčky a plněné pečivo


Místní jídlo
-adobo=kuřecí nebo vepřové maso dušené, naložené v octě s česnekem
-sinigang=kyselá polévka
-pinangat, laing=listy rostliny gabi povařené v kokosovém mléce
-express=horké a kořeněné vepřové maso a garnátí polévka

Nápoje
Nealkoholické nápoje
-voda
-čaj, káva
-buko=kokosový džus s dužinou
-guyanbano=osvěžující džus, vyrobený z malých citrónů
malé citrónky nazvané též „calamansi“ se také používají k výrobě černého čaje


Alkoholické nápoje
-pivo(12 až 30P za láhev)
-vodka, gin, whisky, …
-rum Tanduay(láhev stojí od 20 do 35P)
-basi=venkovské pití, nápoj podobný bílému vínu, vyrobený z třtinového džusu
-tuba=nápoj z vinných extraktů, vytažených z nejvyšších míst palmy. Destilovaná forma se nazývá lambanog
-pulutan=malé sušenky, vždy servírované s alkoholem



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


Miele - robotický vysavač

AZ elektro







Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz