Dovolená Filipíny


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Filipíny - navigace  
zájezdy Filipíny Hotely a ubytování Filipíny
Luxusní zájezdy Filipíny Informace Filipíny
Last minute Filipíny Fotogalerie Filipíny
Víza Filipíny Recenze hotelů Filipíny
Mapy a průvodce Filipíny Diskuze Filipíny
Okružní plavby Filipíny  



Filipíny

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kdo tu žije? - o lidech

Obecné informaceNáboženství-->NárodnostiDalší zajímavostiSociální uspořádáníUmění
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Národnostní složení: Visajové 42%, Tagalové 24%, Ilokánci 11%
65,2% obyvatelstva hovoří tagalštinou(domorodý jazyk) a anglicky.
Na Filipínách dosud existuje více než 100 etnických skupin.

Ostrovy Luzon, Mindanao a ostrovy ve Visayanském moři jsou hustě obydlené. Mnoho malých ostrovů je liduprázdných. V jižní části Filipín žije mnoho domorodých kmenů.



Filipínské kmeny
Agtové
Počet Agtů se odhaduje asi na sedm set. Sice si vyprávějí mnoho legend, ty ale nevedou k žádnému vysvětlení odkud Agtové pochází. Rozdělují se ještě na Dumagaty – ti přišli z moře, Ebukidy – ti přišli z lesa. Nebo se také mohou nazývat mořští a lesní. Není mezi nimi téměř žádný rozdíl. Většinou se živí lovením zvěře a sbíráním potravy v lese. Někdy hledají svou obživu i v moři. Staví si bambusové přístřešky proti větru, prý je ochraňují i před obrovskými vichřicemi. Přístřešky nazývají „bilai“. Když Aghtům hrozí nějaké nebezpečí, vezmou si svůj přístňují i před obrovskými vichřicemi. Když Aghtům hrozí nějaké nebezpečí, vezmou si svůj přístřešek a od házejí na bezpečnější místo.
Aghtové dokáží z přírody vyčíst nastávající změny počasí a další zajímavosti. Agtové si postavili svoji školu a požádali vládu o učitele. Chtějí se sami stát vzdělanějšími a civilizovanějším aby se lépe uživili. Jejich školní docházka bývá však nepravidelná, protože dospělí berou své děti na lov a na výpravy. Dokáží vystavět různé zludné pasti na zvěř.
Aghtové jsou výborní stopaři, umí číst stopy zvěře a také lidí.
Agtové mají strach ze zlých duchů anitů. Pokud se je snaží obelstít, obtáhnou se lanem a zlý duchové si myslí, že to je had a uprchnou. Agtové také tvrdí, že běloši, civilizovaní lidé, mají zvláštní pach, který vyplaší zvěř v lese, a ta uprchne dříve než stačí něco ulovit.
Mezi s sebou Agtové neválčí.

Batakové
O kmeni Bataků se toho ví velmi málo. Mají tvrdý život a uctívají různé zvyky a tradice. Například nemají přílišný přehled o čase, tvrdě pracují v horách. V roce 168 říkala statistika, že ze 70 novorozeňat dosáhne stáří 10 let jen třicet jedinců. Dodržují určité zvyky při svatební obřadu, rozvod pro ně není žádným problémem. Batakové mají svého medicinmnana „bangyana“. Stará se o nemocné a zraněné. Bradavice a mateřské znaménko je šťastným znamením. Těhotná žena nesmí vidět mrtvého a nesmí jíst plody podobné malým citronům. Hned po narození dostane novorozeně amulet z různých travin, listí a kousku bederní šňůry. Amulet musí nosi do 15 let.

Ifuagové
Tento kmen patří pravděpodobně k nejstarším dochovaným národnostním skupinám na Filipínách. Ifuagové se převážně živí pěstováním rýže a sladkých brambor. Tyto rostliny pěstují na srmých úbočích, které musí zavlažovat. Rýže je jejich základním zdrojem obživy.

Tagabilové
Žili u jezera Sebu.


Gadang
Slovo Gaddang pochází ze slova „ga“ – teplo a „dang“ – spálené. Lidé tohoto kmene mají tmavší pleť než všechny ostatní. Mnoho Gadangů žije v jihovýchodním Kalingu a ve východní části provincie Bontok a Isabela, dále pak v Cagayanu. Obydlí si staví poblíž pramenů, potoků a lesů. Jsou stateční, znalý prává, zdraví a bojovní. Jejich náboženství je založeno na životě teď a potom. Rituály vyznávají i ženu i muže. Bohatství se musí střádat pro financování sedmi důležitých rituálů. Jinak vyznávají většinou křesťanství.
Mluví několika svými jazyky: gaddang, yogad, maddukayang, katalangan a iraya.
Živí se většinou pěstování rýže, tabáku a kukuřice.
Populace: 20850 (1980)

Kalinggové
Žijí především v Sevenrím Luzonu, v provincii Kalinga-Apayao a také v oblasti řeky Chico.
Vyznávají křesťanství nebo svoje náboženství. Tento kmen je znám jako bojovným kmen. Žijí ve skupinách, mají dokonce aristokraty a chudší vrstvu „kapos“. Vyrábí překrásnou keramiku, koše a výrobky z kamene a dřeva. Většinou je vše zdobené typickými motivy, které se využívají i při tetování.
Živí se většinou pěstováním rýže, fazolí, sladkých brambor, kukuřice a cukrové třtiny.
Populace: 91128 (1990)

Manobo
Slovo manobo pochází z manuvu, což znamená lidé. Říká se, že manobané pohází z austroasijské vlny přistěhovalců z Tajvanu. Tento kmen se rozděluje ještě na několik skupin, např. Bagobo, Hiligaynon, Bukidnon. Některé komunity tohoto kmene si staví dlouhý dům ve kterém žijí všichni. Většinou tyto lidi najdete v oblasti Mindanao. Vyznávají většinou křesťanství nebo své náboženství.
Kmen Manobo má mnoho podskupin, které se liší svou kulturou apod.
Živí se pěstováním rýže, kukuřice, fazolí, sladkých brambor, lovením zvěře.
Populace: 749 042 (1994)

Mandaya
Tento kmen žije většinou v oblasti Mindanao, Davao a Oriental. Živí se většinou pěstováním různých plodů a banánovníků. Náboženství vyznávají křesťanské nebo svoje vlastní. Vyznačují se svými proslavenými krásnými kostýmy s ornamenty a stříbrné a jiné šperky.
V jednom obydlí žijí většinou tři rodiny, které jsou spojeny příbuzenským vztahem. Každá vesnice nebo osada je vedena vudcem – bagany – který zodpovídá za všechny obyvatel.
Populace: 172506 (1994)

Tausug
Tento kmen žije v Malajsii stejně jako na Filipínách. Mají velké, dominují domy, prosperující politické a náboženské instituce. Vyrábí předměty z vlny a kovu. Žijí v oblasti Sulu.
Obchod hraje v jejich životě velkou roli.Vyznávají islámské náboženství, všichni jsou muslimové. Vláda je vedena sultánem, který je volen.
Pěstují rýži, kukuřici, kokosové palmy, živí se i rybolovem.
Populace: 701367 (1994)

Bontokové
Žijí v severní Luzonu, v horských oblastech a v oblasti řeky Chico. Živí se pěstováním rýže, sladkých brambor, kukuřice, fazolí. Vyrábí překrásné výrobky ze dřeva a proutí.
Bontokové velmi pracovali na vytvoření kamenných teras pro pěstování rýže. Políčka jsou zavlažována vodou, která je přiváděna kanály. Komunita je žije ve vesničkách. Mladí chlapci musí spát ve zvláštních domech kousek od vesnice, protože jsou připravování na dospělost a samostatnost. Takovéto domy existují i pro dívky – „olag“ – domy z kamene a dřeva.
Populace: 65000 (1980)


© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


AZ elektro





Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz