Dovolená Namibie


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Namibie - navigace  
zájezdy Namibie Hotely a ubytování Namibie
Luxusní zájezdy Namibie Informace Namibie
Last minute Namibie Fotogalerie Namibie
Víza Namibie Recenze hotelů Namibie
Mapy a průvodce Namibie Diskuze Namibie



Namibie

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kdo tu žije? - o lidech

Obecné informaceNáboženství-->NárodnostiSociální uspořádáníJazyky v Namibii
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Namibie má velmi nízkou hustotu obyvatel, zato skladba jejího osídlení je nesmírně pestrá.
Národnostní složení: Ovambové 50% (asi 665.000), Kavangové 9% (asi 124.000), Hererové 7% (asi 100.000), Damarové 7% (asi 100.000), Námové 7% (asi 100.000), Sanové 3% (asi 30.000, žijí převážně v Kalahari), Rehobotští Basteři 3% (asi 30.000). Dále zde žijí Evropané (asi 85.000) a míšenci a v poslední době se vytváří také asijská komunita.

Owambo
Nejpočetnější skupinou jsou Owambové cca (665.000) a tak není divu, že mají největší podíl ve vládnoucí straně SWAPO. Žijí hlavně na severu a jsou rozčleněni do 12ti hlavních kmenových skupin. Nejvýznamnější početně i z hlediska politické moci je skupina Kwanyama, tvořící 35% populace Owambů v Namibii. Druzí nejpočetnější jsou Ndongové (30%) a Kwambi (12%), zbylé skupiny se podílejí na počtu owambské populace jen od 1% do 8%.
Dříve stál v čele každého kmene král, který pod sebou měl skupinu pohlavárů. Jeho funkce se dědila. Ovšem díky změnám, které přineslo křesťanství, většinu těchto kmenů řídí kmenová rada. Další změny zahrnují přechod od původního matriarchátu k patriarchátu.
Rozdělení půdy je záležitostí příslušného náčelníka každé kmenové skupiny. Půda je jakoby "pronajata", nesmí se prodat a dokonce se ani nedědí. O dalším osudu půdy po smrti jejího vlastníka rozhoduje pouze vedení kmene.
Klasickou vesnici (eumbo) tvoří doškové chatrče a velké okrouhlé sklady vyrobené z kůry potřené blátem. Do nich se ukládá hlavně proso (mahango), které slouží i k výrobě skvělého piva. Ve středu každé vesnice je rodinné posvátný oheň (omulilo gwoshilongo), který musí být stále udržován. Kolem vesnice leží zemědělská půda, kterou jednotlivé rodiny obdělávají.
Čím dal více Owambů se odklání od tradičního způsobu života. Láká je život v hlavním městě nebo v některém z měst na jihu.

Kavango
Kavangové, kterých je 120.000, se dále dělí do pěti základních skupin: Mbukushu, Sambiyu, Kwangari, Mbunza a Geiriku. Zajímavé je, že po roce 1970 jejich počet významně vzrostl. Příčinou se stala válka v sousední Angole, kterou příslušníci této národnosti houfně opouštěli.
Většina Kavangů žije v lesnatých, úrodných oblastech severovýchodní čáísti Namibie kolem řeky Okavango. Dostatek vody je zárukou snadnější obživy. Kavangové pěstují dobytek, proso, kukuřici a čiroku. Zdrojem obživy jsou i ryby. Jsou také velmi uznávanými řezbáři a jejich práce se prodávají v obchodech po celé zemi.
Společnost je matriarchální, rodina je základem a tradiční náboženské obřady její postavení upevňují. V čele kmene ovšem stojí náčelníci, jejichž funkce je dědičná,
Také část Kavangů odchází na jih pracovat na farmách, dolech a ve městech.

Hererové
Hererů žije v Namibii asi 100.000. Tradičně se živí hlavně pastevectvím. Jejich domovem je několik regionů Namibie a také zde najdeme několik podskupin: Maherero okolo Okahandji, Tjimba a Ndamuranda v Kaokolandu, Zeraua hlavně v Omaruru. Himbové, žijící v Kaokolandu jsou též patří k Hererům a skupina Mbandero žije na území dříve známém jako Hereroland okolo Gobabisu.
Hererové přišli na území dnešní Namibie v polovině šestnáctého století a po dvousetletém pobytu v Kaokolandu se odstěhovali na jih a usadili se v údolí Swakopu a na Centrální plošině. Až do koloniálního období zůstávali v této relativně zatravněné oblasti a pokojně putovali krajinou se svými stády krav a ovcí.
Krvavé potyčky na severu země začátkem dvacátého století, migrující Námové a německé koloniální čety a množící se osadníci vedli Herery k prudkým povstáním. V důsledku toho bylo asi 75% všech Hererů v zemi vyvražděno a ti, kteří přežili, se rozutekli po celé Namibii.
Od začátku minulého století Hererové ustanovili radu náčelníků, která by chránila jejich národnostní zájmy. Národní hrdina, náčelník Hosea Katjikururume Kutako se zapsal do dějin Namibie svojí snahou získat podporu a pomoc Společenství národů v otázce zabezpečení namibijské nezávislosti.
Mnoho Hererů uteklo do také Botswany, kde se z tradičních pastevců stali zemědělci. Nyní, když Namibie získala nezávislost, by se řada z nich chtěla vrátit zpět domů. Botswanská vláda však brání vlastní zájmy tím, že nedovoluje Hererům brát si s sebou svá stáda i finance. To vede v mnoha případech k rozdělení rodin.

Himbové (nebo Ovahimbové)
Himbové představují podskupinu Hererů, ale liší se v mnoha ohledech. Himbové v Kaokoveldu jsou potomky skupin hererských pastevců, které v devatenáctém století nahradili námští bojovníci. Jejich předkové uprchli do vzdálených oblastí na severozápadě země a pokračovali v nomádském stylu života, pěstovali hlavně ovce a kozy.
Himbové doposud nepodlehli svodům moderní civilizace a jejich tradiční oděv stále přetrvává ve své původní podobě. Ženy nosí mnohovrstvé kožené minisukně a vrchní část jejich oděvu tvoří železné a kožené ozdoby, ozdobené mušlemi. Jsou proslulé svojí nádhernou pletí a vlasy, používají totiž ke krášlení speciální směs popele, okru a másla.

Damarové
Damarů žije v Namibii asi 100.000. I když patří do stejné jazykové skupiny jako Námové, neexistuje mezi nimi etnické spojení. Teorií o jejich původu a příchodu na území dnešní Namibie byla vytvořena celá řada.
Kolem r. 1870 Damarové obývali větší část centrální Namibie, od Rehobothu na západě až ke Swakopu a ke Kuisebu, jižně ke dnešnímu Outju a Khorixasu. Hererové a Námové však začali uplatňovat nároky na jejich půdu a tato skutečnost silně poznamenala další vývoj damarské populace. Mnoho Damarů byla zabito, vystěhováno, nebo skončili v zajetí. Až později německé misie přesvědčili náčelníky Hererů, aby části země přenechali Damarům.
Damarové byli původně jako polokočovnými sběrači a lovci, kteří se též věnovali pěstování plodin a v malém rozsahu také těžbě surovin a obchodu. Postupně většina z nich upouštěla od kočovného způsobu života a věnovali se pastvě dobytka a zemědělství. V šedesátých letech dvacátého století Jižní Afrika zakoupila od Evropanů pro Damary 4,5 milionů ha okrajové rančerské půdy v dnešním Damaralandu. Bohužel není tato půda příliš úrodná a neposkytuje ano dost potravy stádům dobytka. Proto mnoho Damarů pracuje na evropských farmách a nebo ve městech.

Evropané a míšenci
Najdeme zde asi 85.000 Evropanů, z toho 20.000 potomků Němců. Prvními Evropany, kteří se v Namibii objevili byli portugalští námořníci v patnáctém století. Evropané se zde však začali usazovat až od 2. poloviny 18. století. Byli to především lovci, misionáři a obchodníci. Lidé, mající ve svých žilách jak evropskou, tak i černou krev, známí jako míšenci, žijí hlavně ve Windhoeku a v dalších městech. Je jich zhruba 52.000.


Caprivijci
Přímo v severovýchodní části Namibie, mezi řekami Zambezi a Kwando, žije 80.000 Caprivijců, sestávajících z pěti hlavních kmenových skupin: Lozi, Mafwe, Subia, Yei a Mbukushu. Vzhledem k tomu, že tato oblast je díky dostatku vody velmi úrodná, věnují se Caprivijci farmářství a chovu dobytka. Také rybolov představuje dobrý zdroj obživy.
Caprivijci hovoří jazykem rotse, který se vyvinul z jazyka lozi.

Sanové
Sanové, z nichž 19.000 žije v Namibii, byli prvními obyvateli této části světa a stále obývají severovýchodní části země. Jsou rozděleni do tří skupin: Naro žijí v Gobabisu, !Xukwe a Hei//kom v západním Bushmanlandu, Kavangu a Caprivi; a Ju/hoansi (nebo !Kung) ve východním Bushmanlandu, hlavně kolem Tsumkwe. Mnoho Sanů pracuje na farmách v Kavangu a v Caprivi.
O jejich tradičním způsobu života víme mnoho, protože se jím zabývají antropologové již mnoho let. Jejich nebývalý zájem o Sany je způsoben tím, že se jedná o jednu z nejstarších společností na světě, zabývající se sběrem a lovem. Ženy se zabývaly hledáním ovoce, ořechů a kořenů, které zabezpečily většinu denní obživy. Muži lovili zvěř - převážně různé. Někteří vědci předpokládají, že Sanové žili v tzv. "primitivním nadbytku", což znamená, že pracovali jen krátkou dobu dne, aby uspokojili své potřeby. Většinou žili ve skupinách o 25ti až 30ti lidech. Každá skupina zahrnovala několik rodin. Přes určitou část roku se celá skupina zabydlela u vodního zdroje, v období dešťů se rozptýlili po celé zemi. Neměli žádnou hierarchii ani náčelníky a rozhodnutí byla výsledkem usnesení celé skupiny.
Ne všichni Sanové ovšem však byli jen sběrači a lovci. Na počátku devatenáctého století vytvořili jednu z nejrozvinutějších obchodních tras, která sahala přes celou Kalahari.
V současnosti někteří Sanové začali žít novým způsobem, naučili se farmařit či chovat malá stáda hovězího dobytka či koz na půdě, která jim zbývá. Mnoho jich zůstává věrných tradičnímu lovu, pokud ovšem mají kde lovit.

Námové
Další khoisanskou skupinou jsou Námové, kteří se dělí na Bergdama, Oorlam, Khoi-Khoi a Hottentots. V Namibii žije asi 60.000 Námů. Podobně jako Sanové, většina Námů má světlý odstín kůže, křehkou stavbu těla, ale v průměru jsou trochu vyšší. Mají vysedlé lícní kosti, plošší nosy a krásné oči tvaru mandlí.
Kořeny námského původu najdeme v jižním Kapsku, kde byli známí jako Hottentoti. Když se v Kapsku usadili Evropané, byli donuceni odejít na sever na koloniální farmy, chudé na dobrou půdu. Odsud přešli do Namaqualandu, podél řeky Orange, kde žili jako polokočovní pastevci až do poloviny devatenáctého století, kdy je jejich vůdce - Jan Jonker Afrikaner - dovedl do oblasti, kde stojí dnešní Windhoek.
Na Centrální plošině se dostali do válečného konfliktu s Herery, kteří zde již delší dobu sídlili. Dnes Námové žijí převážně v regionu oficiálně známém jako Namaland, který se prostírá od Marientalu jižně ke Keetmanshoopu. Mnoho Námů se přiklonilo ke křesťanství, pracují ve městech či na farmách. Vynikají mimořádnými hudebními a literárními schopnostmi. Jejich tradiční hudba, folklorní příběhy a poezie byly předávány po celé generace a vytvořily základy jejich dnešní kultury.

Topnaarové
V podstatě jsou jedním z kmene Námů, najdeme je na západní části středního Namibu a kolem Walvis Bay. Na rozdíl od Námů, kteří měli vždy společné vlastnictví půdy, Topnaarové svoji půdu dědili v rámci rodiny.
Dnes jsou Topnaarové zřejmě nejvíce opomíjenou skupinou v Namibii. Historicky byli vždy závislí na rostlině !nara - trnitém pouštním keři, který ve svých plodech podobných melounu sbírá vodu. Tato rostlina byla jediným zdrojem příjmu a základní součástí jejich výživy, občas doplňované lovem. Nyní se oblast pro lov zúžila na Namib-Naukluft a rostlina !nara je ohrožována vyčerpanými zdroji vody, kterou ve velkém odebírá industriální produkce ve Walvis Bay.
V důsledku těchto skutečností se mnoho Topnaarů vystěhovalo do Walvis Bay a usadilo se ve vesnici Narraville, kde pracují v továrně na zpracování ryb.
Ti, kteří zůstali v poušti, se živí pěstováním !nary a chovají dobytek, hlavně kozy.


Basteři
Basteři,kterých žije v Namibii asi 35.000, jsou potomky převážně Námů a holandských farmářů z kapské kolonie. Vždy vyznávali kalvínské křesťanství. Po r. 1860, když se dostali pod tlak búrských osadníků, se odstěhovali na sever k řece Orange a založili zde osadu Rehoboth. Jejich jméno je odvozeno od slova "bastardi"; tato nezávislá skupina lidí se tak označuje s pýchou, protože upozorňuje na jejich smíšený původ. Většina Basterů stále žije kolem Regobothu a živí se chovem dobytka, ovcí a koz.


Tswana
Jsou nejmenší etnickou skupinou, v zemi jich žije jen asi 8.000. Jsou příbuzní Tswanům v Jižní Africe a v Botswaně a žijí hlavně ve východních částech země, kolem Aminuisu a Epukiro.



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


AZ elektro





Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz