Dovolená Maledivy


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky








  Maledivy - navigace  
zájezdy Maledivy Hotely a ubytování Maledivy
Luxusní zájezdy Maledivy Informace Maledivy
Last minute Maledivy Fotogalerie Maledivy
Víza Maledivy Recenze hotelů Maledivy
Mapy a průvodce Maledivy Diskuze Maledivy



Maledivy

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kdo tu žije? - o lidech --> Další zajímavosti

Rybolov-->Tanec a folklorní hudbaKaždodenní život na MalediváchLidé z kmene GiraavaruPrvní počátky turistiky na Maledivách
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Maledivy jsou a byli ovlivňovány různými kulturními vlivy. Působila tu kultura z jižní Indie, z arabského světa a také z Malajsie a Indonésie. Tyto všechny kultury ovlivnili místní folklorní hudbu a životní styl maledivanů.

Boduberu
Bodu Beru znamená vlastně velký buben. Bodu je velký. Buben se vyrábí z holého kmene palmy kokosové palmy a je potažen kůží (ryby stingray).
Boduberu je velmi podobný styl písní a tanců jaké jsou ve východní Africe. Tento styl přišel na Maledivy díky námořníkům plujícím po Indickém oceánu. Bodu Beru je známé také pod názvem Baburu Lava a první výskyt tohoto druhu umění se datuje až na 11. století před naším letopočtem.
Boduberu je představení, kterého se zúčastňuje kolem 15 lidí, z toho 3 hráči na bubínky a jeden zpěvák. Ti mají malý zvonek a „Onugandu“ – jakýsi hudební nástroji z bambusu, který vydává zvláštní zvuky. Zpívané písně mohou být satirické nebo romance. Mají pomalý rytmus. V jedné části se ale tempo zrychlí a jeden nebo dva tanečníci tančí tak rychle, že mnohdy se dostávají do transu. Dříve se lidé scházeli proto, aby mohli tančit a zpívat Bodu Beru. Tak se Bodu Beru stalo hudbou obyčejných lidí. Smysl textu v písních není žádný, v současnosti jde už jen o rytmus. A slova se skládají z mixu místní a afrických slov. Několik skladatelů složilo texty v místním jazyce Dhivehi na rytmu Bodu Beru.
Bodu Beru se většinou zpívá po těžkém pracovním dni. Místo, kde se účastníci setkají záleží na nich samotných. Bodu Beru je důležitým prvkem na festivalech a oslavách. Hudebníci mají oblečené „sarongy“ a krátké kalhoty.

Thaara
Thaara je název v jazyce dhivehi pro tamburínu. Asi 22 lidí sedí paralelně ve dvou řadách obličejem k sobě. Zúčastnit se mohou jen muži. Thaara zahrnuje zpívání písní i tanec. Původně byli texty písní v arabštině. Začínají s velmi pomalým tempem, které se postupně zrychluje. Účastníci nosí bílý sarong a bílé košile. Kolem krku mají uvázaný zelený šátek.
Thara přišla na Maledivy v polovině 17. století spolu s Araby. Podobný styl hudby existuje v jižní Arábii.
Thaaru doprovázel akt „Wajid“, který je v současnosti zakázán vládou. Zpěv a tanec pokračuje dále.

Gaa Odi Lava
Gaa Odi Lava je hudba a tanec, které představují uspokojení skupiny lidí při dokončení těžké manuální práce. Původně se písně zpívali v arabštině. Říká se, že Gaa Odi Lava byla prvně předvedena za vlády sultána Mohameda Imadudeena I. (1620-1648 před naším letopočtem). Jeho cílem bylo vybudovat jakési molo – vlnolam kolem celého ostrova Male. Donutil obyvatele k těžkým pracím na tomto projektu. Musely přemísťovat korálové kameny z mnoha útesů v moři. Na důkaz radosti z práce museli ještě zpívat šťastné písně. A tak vznikl druh hudby Gaa (kameny) Odi (plavidlo nebo nádoby).
Kdykoli byla dokončena nějaká práce pro sultána, pracovníci procházeli před palácem a tančili přitom speciální tanec „Dhigu magu negun“. Je to určitý druh chůze, každý z tanečníků nese speciální větev. Všichni kráčí ve dvou řadách při zpěvu a tanci. Nakonec se vytvořil kruh kolem speciálního kontejneru, ve kterém byli vždy dárky za dobrou práci od sultána. Odnášení kontejneru se stalo také určitým druhem tance – Dhafi Negun.

Langiri
Originální Langiri se váže s vládou sultána Shamsuddina III., který vládl na Maledivách na počátku 20. století. Takže Langiri je vlastně zdokonalená a zmodernizovaná Thaara.
Langiri se provádí jako večerní pódiové show, na kterém se mohou účastnit mladí muži. Každý tanečník má dvě hůlky asi půl metru dlouhé. Každá hůlka – Langiri Dhandi“ je ozdobena a na jejím konci je barevná umělá květina.
Při tanci sedí tanečníci v řadách po dvanácti a po šesti. Kývají svými těly a přitom vyťukávají určitý rytmus na Langiri Dhandi různými styly. Každý tanečník ťuká také na šest Langiri Ghandi patřící třem jeho sousedním tanečníkům z každé strany. Vepředu sedí vůdčí zpěvák. Toto představení obsahuje většinou sedm nebo šest písní.

Dhandi Jehun
Tento tanec se liší atolu od atolu. Hlavními účastníky je skupina 30 mužů. Tanec trvá asi hodinu a může se předvádět po celý den i večer, na ulici nebo kdekoli je to jen trochu možné.
Při Dhandi Jehun se používají písně z Thaara a nebo písně Unbaa, které přednáší hlavní zpěvák. Ostatní se přidávají se svým zpěvem jen v některých pasážích a ke zpěvu přidávají i tanec. Doprovází je tamburína a bubny, dva lidé chodí kolem celé skupiny.
Tanec trvá asi hodinu, každý tanečník drží Dhandi (bambusová hůlka) a vyťukává na nirytmus spolu s partnerem, který stojí naproti němu. Tanečníci nemají speciální obleky, většinou nosí sarong a bílé triko nebo košili, bílou pokrývku hlavy, šerpu na prsou a bílé spodní prádlo.

Bolimalaafath Neshun
Tento druh tance tančí ženy. Tanec zobrazuje starou tradici předávání dárků sultánovi při speciálních příležitostech jako například Eid Festival. Dárky jsou většinou mušle uložené ve vázách nebo malých krabičkách. Ty se nazývají Kurandi Malaafath. Krabičky jsou uzavřené a bohatě ozdobené zvenku. Vázy pokrývají kousky hedvábí. Ženy, které nesou krabičky, jsou oděny ve tmavých barevných místních krojích, které jsou navoněné hořícími tyčinkami.
Tance se účastní 24 žen. Při tanci se formují do malých skupinek po dvou, třech, čtyřech nebo šesti a kráčí naproti sultánovi a nabízí mu přitom Kurandi. Texty písní vyjadřují sentimentální náladu nebo jsou založena na národních tématech.
V roce 1968 bylo předávání dárku spolu se založením republiky zrušeno. Tanečníci a tento druh tance však přežil dodnes. Předvádí se už jen jako show. Bolimalaafath Neshun se dodnes označuje za nejdůležitější tanec v předvedení maledivských žen.

Maafathi Neshun
Pohyby při tanci Maafathi Neshun jsou podobné jako v Langiri. Ale účastníky jsou ženy, ne muži a jsou oděny v národních krojích. Ženy jsou rozděleny do dvou řad po deseti. Každá tanečnice má hůlku ozdobenou květinou. Tancují v malých řadách a skupinách po dvou nebo třech a předvádějí různé symboly.

Fathigandu Jehun
Fathigandu Jehun je večerní pódiové představení skupiny mužů nebo samostatného tanečníka. Zvuky se vyluzují ze dvou bambusových větví, které jsou kolem metru dlouhé a drží je každý z tanečníků. Tyto zvuky doprovází jeden hráč na buben. Nejznámější je píseň Burunee Raivatu, která vypráví příběh o sultánovi, který se vydal hledat svojí ženu.

Bandiyaa Jehun
Bandiyaa Jehun by se mohlo označit za adaptaci indiánského tance. Tance se zúčastňují pouze mladé ženy. Tanečnice vybubnovávají rytmus kovovými prsteny do železných nádob, které drží. Při tomto představení není nutné nosit nějaký speciální kroj. Většinou mají ženy blůzu a sukni, v současnosti nosí místní kroj Dhigu hedhun.
Dnes se používá k doprovodu buben a harmonika.

Kadhaa Maali
Původ tohoto tance je nejasný a asi tomu tak zůstane navždy. Dochoval se už jen na atolu Kulhudhuffushi v jižním Thiladhunmathi Atolu. Představení se skládá z bubnování a z hraní na nástroj Kadhaa, hudební nástroj vyroben ze měděného plátu a z měděného prutu.
Kolem 30 mužů je oděno do zvláštních různorodých kostýmů. Kostýmy představují různé postavy – jako duchy, ďábla apod. Tyto síly se nazývají Maali.
Tento tanec je asociován s tradičním odháněním duchů a zlých sil z ostrova staršími muži. Ti chodili v noci kolem ostrova a odháněli zlé nemoci atd.
Tomuto nočnímu odhánění duchů předcházelo dlouhé večerní modlení a provádělo se tři za sebou jdoucí noci. Třetí noc se jako symbol konce odhánění duchů tančilo a zpívalo.
Zatímco probíhá představení Kadhaamaali přicházeli lidé z různých míst a přinášeli s sebou hudební nástroje a postupně se přidávali k již hrající skupině. Když skončilo Kadhaamaali, lidé pokračovali v tanci a ve zpěvu a ve hře na hudební nástroje až do půlnoci.
V současnosti Kadhaamaali můžete vidět na různých festivalech. Místní obyvatelé ale ještě v dnešní době provozují „chůzi tři noci“ a poté Kadhaamaali.


© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy






AZ elektro

Miele - robotický vysavač



Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz