Dovolená Malajsie


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Malajsie - navigace  
zájezdy Malajsie Hotely a ubytování Malajsie
Luxusní zájezdy Malajsie Informace Malajsie
Last minute Malajsie Fotogalerie Malajsie
Víza Malajsie Recenze hotelů Malajsie
Mapy a průvodce Malajsie Diskuze Malajsie
Okružní plavby Malajsie  



Malajsie

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Kdo tu žije? - o lidech

Obecné informaceNáboženství-->NárodnostiDalší zajímavosti
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Malajsie Malajsie je národnostně velmi pestrá země. Podle sčítání v roce 2000 zde žije 23,3 mil. obyvatel. Historický vývoj se odrazil v pestrém etnickém i náboženském složení.
Mnohoetnická společnost se skládá z převažujících Malajců, dále Indů a Číňanů. Společnost řídí Malajci, kteří jsou z 90 % islámského vyznání. Zatímco státní správu ovládají Malajci, obchodu dominují především Číňané, kteří představují asi jednu třetinu obyvatel Malajsie a převažují v Sarawaku a Sabahu na Borneu. Deset procent obyvatelstva tvoří tamilští Indové, kteří žijí hlavně ve velkých městech na západní části poloostrova. Zde se nachází rovněž velké společenství Sikhů. Další skupinou obyvatel jsou příslušníci původních domorodých kmenů nemalajského původu. V horských oblastech Malajského poloostrova žije jen několik původních etnik, na Borneu příslušníci 25 původních etnik tvoří více než polovinu populace. Mezi největší domorodé kmeny patří Iban (395 tisíc příslušníků) žijící podél taku řek Rejang a Baram v Sarawaku. Dalšími jsou Bidavuh (107 tisíc) podél řeky Skrang a Orang Asli (80 tisíc) v poloostrovní části země.


Národnostní složení
celkem malajsijští Malajci (Bumi) 65,1%
malajsijští Číňané 26.0%
malajsijští Indové 7,7%
ostatní národnosti 1,2%

poloostrovní část Malajci 56,8%
Číňané 32,7%
Indové 10,0%
ostatní 0,5%

ostrovní část stát Sabah 22 národnostních skupin, převládá původní obyvatelstvo (86%)
stát Sarawak 24 národnostních skupin, převládá původní obyvatelstvo (70%)


Malajci
Stejně jako lidé kmene Orang Asli mají statut původních obyvatel - označovaných termínem bumiputera, t.j. „synové země“ - i největší a nejmocnější národ Malajci. Malajský poloostrov osídlili v 11. století, záhy přijali islám a od té doby uznávali Alláha a sultána, který byl personifikací Alláha na zemi a měl prakticky božský statut. Malajci, kteří žili ještě donedávna na venkově poklidným životem zemědělců, získali po vyhlášení nezávislosti téměř absolutní politickou moc a teprve v posledních letech započala jejich migrace do měst. Tento národ tvoří dnes přibližně 58 % obyvatelstva a začíná se také významněji prosazovat i v hospodářském životě země. Tradiční malajský život probíhá v kampungu – malajské vesnici. Malajci jsou známí svojí štědrostí a pohostinností, upřímným úsměvem a velkým smyslem pro humor. Malajské ženy na ulicích potkáte se zahalenou hlavou, jak to žádá korán. Mladší generace sice již preferuje džíny a tričko, ale šátek přes hlavu chybí málokdy. Dívky školou povinné podobně jako ve většině asijských zemí nemají na výběr a většinu jejich šatníku tvoří školní uniformy. Malajští muži vypadají úplně normálně. Nosí košile, kalhoty, občas muslimskou čapku.


Číňané
Druhou hospodářsky i společensky nejvýznamnější skupinou jsou Číňané, kteří tvoří okolo 30 % obyvatel Malajsie. První vlna imigrace probíhala v 15. a 16. století v období Malackého sultanátu. Rozhodující druhá vlna se uskutečnila v době britské koloniální nadvlády od poloviny 19. století až do počátku padesátých let, kdy příliv Číňanů i vzhledem ke komunistickému režimu násilně ustal. Původně pracovali především v cínových dolech a na stavbě železnice. Číňané s sebou přinášeli mnoho nářečí, rozdílnou kulturu, buddhismus, taoismus, konfuciánství, ale zejména také pracovitost, píli a obchodní nadání. Dnes se věnují převážně obchodu.


Indové
Posledním velkým národem Malajsie jsou Indové, především Tamilové. Nejprve je přiváželi Britové jako pracovní sílu na kaučukovníkové plantáže, později se začali prosazovat ve městech, v obchodě a ve službách, z jejich okruhu pochází většina právníků a lékařů. Spolu s nimi přišla do země hinduistická víra, kultura a tamilština.


Původní obyvatelé - Orang Asli
Malajsie Původními obyvateli jsou tzv. Orang Asli neboli Původní či První lidé, žijící na Malajském poloostrově. Představují svým počtem 105.000 lidí menšinu, která tvoří 0,5 % obyvatel Malajsie. Antropologové rozlišují přes 18 etnických skupin. Orang Asli nejsou jednotnou skupinou, existuje zde rozdílnost jazyků, kultury i způsobu života. Obecně je lid Orang Asli rozdělován do 3 skupin – na Negrity, Senoie a Protomalajce.
Skupiny žijící na severu - především skupiny Senoi a Negrito – hovoří jazyky, které jsou označovány termínem Asli a vykazují příbuznost k jazykům, kterými hovořili původní obyvatelé Barmy, Thajska a Indočíny. Protomalajské kmeny, které zřejmě pocházejí z Indonéských ostrovů, odkud se v dávné minulosti přestěhovaly na jih malajského poloostrova, hovoří dialekty blízkými austronéské skupině, kam patří i malajština (s výjimkou skupin Semelai a Temoq, jejichž dialekty jsou austroasijského původu).

Lid Orang Asli žije zcela rozdílnými způsoby života podle jednotlivých skupin.Skupiny Orang Laut, Orang Seletar a Mah Meri žijí u pobřeží, kde se živí převážně rybolovem. Některí příslušníci skupin Temuan, Jakun a Semai se živí zemědělstvím. Okolo 40 % lidu Orang Asli – zvláště skupiny Semai, Semelai, Temiar atd.- však žijí v přímém kontaktu s malajskými deštnými pralesy. Pěstují tradiční plodiny a loví zvěř.
Nevelký počet lidu Orang Asli žije polokočovným způsobem života, především ze skupiny Negrito – Jahaiové či Lanohové.

Někteří příslušníci skupiny – Senoi se živí trojpolním zemědělstvím. Většinou pěstují tapioku či rýži a věnují se také lovu ryb. Jejich vesničky jsou rozmístěny po celém poloostrově, ale v současnosti tradičních osad velice rychle ubývá. Domorodci jsou přesídlováni a v novém bydlišti obvykle pracují na kaučukových plantážích. Jejich děti chodí do státních škol a jsou vedeni islámské víře a loajalitě k malajskému státu.
Nejstarším, původním obyvatelstvem jsou negritské kmeny Semangů – lidí malého vzrůstu, kučeravých vlasů a se širokými nosy. Semangové nezakládají stálé osady, živí se jako lovci a sběrači. Velká část z nich byla v posledních letech pod tlakem civilizace donucena změnit způsob života a usadit se ve vesnicích. Menší část jejich lidu se dodnes skrývá v pralesích ve vnitrozemí a odmítá jakýkoli kontakt s civilizací.
Negritos patří k nejstarším obyvatelům poloostrova. Jejich skutečný původ je neznámý. Do Malajsie přišli před 8 tisíci lety. V současné době většinou pobývají na severovýchodě a severozápadě a jsou považovány za kočovné kmeny v rámci lidu Orang Asli. Nemají psaný jazyk, ale jejich vysoká inteligence jim umožňuje ovládat mnoho „kmenových“ dialektů. Jsou mimořádně plaší a v případě konfliktů raději utíkají, než by bojovali.

Původními obyvateli pralesů jsou rovněž lidé Orang Asli, kteří obývají jednoduché vesničky uprostřed deštného pralesa. Mnozí dnešní stařešinové byli ještě zamlada legendárními lovci lebek, praktikovali také například kanibalismus. Vedli kočovný život v hlubinách džungle, živili se převážně lovem, zvířata či nepřátele zneškodňovali jedovatými šípy vystřelovanými z foukačky. Jiní se usídlili v tradičních dlouhých domech na kůlech, kde žila pohromadě celá vesnice včetně domácích zvířat. Lebky usmrcených nepřátel tvoří dodnes hlavní „výzdobu“ mnoha těchto zvláštních obydlí, označovaných v angličtině výrazem„longhouse“. Lidé kmene Orang Asli se živí také rybolovem a zemědělstvím, půdu získávají vypalováním okolní džungle. Už mnoho let vede malajsijská vláda asimilační kampaň, která má za cíl začlenit Orang Asli mezi ostatní obyvatele Malajsie, do současné civilizace. Nabízí jim slušné bydlení, práci, i dobré existenční zajištění rodin. Úřadům v Kuala Lumpuru se doposud podařilo vykořenit z původního stylu života jen část příslušníků Orang Asli. Velká část z nich však stále vzdoruje všem lákadlům konzumu. Přesto byl již do řady vesnic zaveden elektrický proud, občas se někde objeví i starý černobílý televizor nebo rádio. To pak znamená počátek konce těchto posledních živých svědků časů dávno minulých. Dnešní generace Orang Asli je skutečně možná ta poslední, která ještě žije způsobem, který zdědila po svých předcích. Prohlašují s hrdostí, že televize, automobily a drahé oblečení ke štěstí nepotřebují a že smyslem života je pro ně zachování vlastní identity a kultury. A tak občas u některé vesničky zastaví mikrobus, z něho vystoupí několik turistů, aby si svými fotoaparáty zvěčnili toto dočasné „přírodní muzeum“, jehož součástí jsou zatím i Lesní lidé neboli Orang Asli.



K těmto národům je dnes třeba připočíst Evropany a Američany, ale také Japonce, Tajwance a Korejce, kteří sem přijíždějí především za obchodem či investicemi.

V Malajsii žije velké množství odlišných ras, národů a náboženství, ze kterých se malajsijská vláda snaží vytvořit nový společný národ Malajsijců. Po rasových nepokojích, při kterých během jediné krvavé neděle roku 1969 zahynulo přes tisíc lidí, zejména Číňanů, přistoupila na novou ekonomickou politiku „pozvednutí Malajců“ na úroveň Číňanů, zlomení čínského hospodářského monopolu a především k postupné asimilaci a vytvoření „malajsijského národního povědomí“. Do té doby totiž i díky tolerantní národnostní politice žili Číňané, Malajci, Indové a další národy vedle sebe každý svým vlastním životem a téměr se vůbec nemísily. Hlavním pojítkem mezi těmito skupinami je dnes hospodářská prosperita a amerikanizace, tedy západní styl života početné střední vrstvy. Změna názvu země z Malajska na Malajsii byl krok symbolický, ale velmi významný. Každý občan země se stal bez ohledu na svůj původ Malajsijcem, a tím byla zřetelně vyjádřena snaha vytvořit novou širší národní identitu.



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


AZ elektro





Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz