Dovolená Malajsie


banner

Před cestou
Víza
Očkování a nemoci
Celní předpisy
Co koupit na cestu
Okolní země
Kdy jet
Zajímavé akce
Počasí a podnebí
Turistické lokality
Historické lokality
Přírodní lokality
Sportovní lokality
Pobytová střediska
Na co dát pozor
Nemoci, zvířata
Dopravní předpisy
Společenská etiketa
Jídlo a pití
Osobní bezpečnost
Praktické info
Česká ambasáda
Nemocnice, pojištění
Směnárny a banky
Telefony
Int. kavárny
Místní doprava
Kde jíst a pít
Obchody a tržiště
Elektřina, zásuvky
Spropitné
Policie
Společenská etiketa
Kde se tam můžu ubytovat?
Info o možnostech ubytování
Ceny a ubytování
Hotely
Slovníček výrazů
Zajímavosti
Zeměpis
Oblasti
Geografie
Podnebí
Přírodní podmínky
O lidech
O lidech obecně
Náboženství
Národnosti
Další zajímavosti
Sociální uspořádání
Historie
Historie - Kultura
Historie - Politika
Kuchyně
Všeobecné informace
Co nejíst a nepít
Recepty
Hospodářství
Všeobecné info
Průmysl
Zemědělství
Přírodopis
Podnebí
Zvířata
Rostliny
Přírodní podmínky






  Malajsie - navigace  
zájezdy Malajsie Hotely a ubytování Malajsie
Luxusní zájezdy Malajsie Informace Malajsie
Last minute Malajsie Fotogalerie Malajsie
Víza Malajsie Recenze hotelů Malajsie
Mapy a průvodce Malajsie Diskuze Malajsie
Okružní plavby Malajsie  



Malajsie

 --> Chcete se o zemi něco dozvědět? --> Zeměpisné informace

Obecné geografické informacePodnebí-->Přírodní podmínky
Vytisknout tuto stránku
Rychlé hledání     v této zemi celý web  

Informace

Zajímavé přírodní úkazy
Želvy kladou vejce
V malajském státě Terengganu na břehu Jihočínského moře se nachází nádherné pobřeží, jehož pláže jsou oblíbeným místem kladení želvích vajec. Jedná se o největší zdejší turistickou atrakcí v období od května do září. Velké mořské želvy, především kožatky, připlouvají každoročně na cca 30 km dlouhou pláž u Rantau Abang a v noci kladou tisíce svých vajec. Největší intenzita nastává v srpnu. Tato hnízdiště patří k největším na světě a jsou předmětem přísné ochrany státu.


Příroda
Malajsie disponuje velmi bohatou a krásnou přírodou s četnými rostlinnými i živočišnými druhy. Vnitrozemské pralesy Malajského poloostrova jsou považovány za jedny z nejstarších zemských ekosystémů na světě. Na tomto území pravděpodobně existovaly již před 120 milióny let. Stáří amazonských pralesů se odhaduje asi „jenom“ na 65 miliónů let a lesy ve střední Evropě nejsou starší než 12 tisíc let. Cesta pralesem patří k největším zážitkům při návštěvě Malajsie. Nacházejí se tu spadlé stromy, tečou tu potoky či řeky, hustý prales střídá s bambusovým porostem.
Vzhledem k úctyhodnému věku těchto pralesů dosahuje i jejich biodiverzita vysokých hodnot. Zatím je známo více než 1400 druhů rostlin a živočichů, které nebyly objeveny v žádné jiné části světa.
V současnosti je více než jedna polovina celkové rozlohy státu (329 758m2) pokryta tropickým deštným lesem. Ještě v roce 1963, kdy se Malajsie osamostatnila z britského koloniálního jha, to však bylo zhruba 90%. Za posledních 35let zde tedy bylo odlesněno obrovské území, což samozřejmě vede k nenávratným ztrátám.

Zdejší porosty patří mezi tzv. dipterocarpové lesy. Svůj název získaly podle rostlinné čeledi Dipterocarpaceae, do které patří velká část druhů zdejších mohutných pralesních dřevin. Dipterocarpové lesy jsou charakteristické pouze pro region jihovýchodní Asie. Nejvyšší stromy zde dosahují výšek až 120 m, jejich koruny se navzájem proplétají, ačkoliv kmeny jsou od sebe vzdáleny až 50m. Pod nejvyššími stromy se rozkládá ještě střední a nižší dřevinné pásmo, takže v lese panuje i za jasného dne zelené příšeří.
V nadmořských výškách nad 1000 m se porost mění v horský tropický les, který se od nížinného odlišuje na první pohled tím, že stromy jsou zde mnohem nižší – dosahují výšek srovnatelných s našimi lesními dřevinami. Díky mimořádně bohatým srážkám jsou tu stromy obrostlé hustými koberci řas, mechů a lišejníků. Výrazné jsou i krásné stromové kapradiny, které dosahují asi osmimetrové výšky. Díky mírnějšímu klimatu se v těchto oblastech také pěstuje čaj – na jediných čtyřech plantážích v Malajsii.
S jinými variantami nížinného pralesa se setkáme na ostrovech, rozložených podél pobřeží Malajského poloostrova. Vyskytuje se zde celá řada endemických druhů. Vnitrozemí ostrovů je pokryto primárním pralesem, který často začíná již pár metrů od pobřeží.

Zvířata
V Malajsii najdeme více než 200 druhů savců, 450 druhů ptáků, 250 druhů plazů (včetně 100 hadů, 14 druhů želv a 3 druhů krokodýlů), 90 druhů žab a 150 000 druhů hmyzu (včetně obřích druhů motýlů a můr). Jsou zde hadi, žáby, ještěrky, které umějí „létat“, pavouci, kteří jedí ptáky, obrovské (také létající) veverky a spousta dalších malých tvorů, kteří se však v Malajsii vyskytují v „obřím“ provedení. Mezi ptáky patří efektní (bohatě zbarvení) bažanti, zoborožci (včetně vzácného helmovitého zoborožce) a také nádherně zbarvení ptáci, jako jsou ledňáčci, datli, torgani a vousáci. Z hadů jmenujme kobry (zvlášť plivající kobra, která jed střílí své kořisti do očí), zmije, krajty a krásně barevné stromové hady (neškodní pro člověka). Fauna pevninské Malajsie zahrnuje dále vzácné tygry, tapíry a velmi ohrožené nosorožce. V ostrovní části se vyskytuje ještě více živočišných druhů, zvláště medvěd malajský, nosaté opice a v nížinných dešťových lesích orangutan. Tento velmi obdivovaný lidoop, jehož název se odvozuje od výrazu „lesní člověk“, je skutečně vývojově člověku velmi blízký. Žije pouze na dvou místech na světě a právě Borneo je jedním z nich.
Z hmyzu dominují především nádherní motýli, jako například otakárek Nawab, který je také na poštovní známce z osmidílné série vydané roku 1970.
Nedílnou součástí pralesní kulisy jsou zvuky. Ze všech stran se ozývají stereotypní hlasité projevy různých druhů hmyzu. Evropan, který je z lesa zvyklý na melodický zpěv ptáků, těžko uvěří, že se zde spíše setká se zvuky připomínajícími zubní vrtačku, frézu či dokonce rušnou dálnici. Po zemi se často valí černé armády termitů či mravenců, se kterými se setkáte téměř všude. Tvrdých kupolovitých termitích staveb, které signalizují existenci rozsáhlých podzemních sídlišť, je však mnohem více na blízkých ostrovech než na pevnině.
Největším zdejším zvířetem je slon malajský (Elephas maximus hirsutus), velmi vzácný poddruh slona indického, oproti němu dosahuje menšího vzrůstu, ale má silnější ochlupení. V roce 1977 mělo žít v celé Malajsii asi jen 700 kusů těchto zvířat. V odlehlých severních územích je však tento druh dodnes hojný.
Z velkých savců žije v pralesích Malajského poloostrova také dvourohý nosorožec sumatránský (Dicerorhinus sumatrensis), chráněný především v národním parku Endau-Rompin na jihu země. Poslední exemplář jednorohého nosorožce jávského byl podle známých údajů v Malajsii (v severní části země) zastřelen v roce 1932.
Velké obyvatele nížinného pralesa doplňují divoký buvol (Bubalus bubalus), dále tapír indický (Tapirus indicus) a řada jelenů a malých antilop.
Z šelem se zde patrně nejčastěji vyskytuje malý medvěd malajský (Helarctos malayana), obývající nížinné i horské pralesy celé jihovýchodní Asie. Na rozdíl od ostatních medvědů má velmi krátkou srst. Z menších kočkovitých šelem zde žijí i levhart obláčkový (Neopelis nebulosa) a levhart indočínský (Panthera pardus).
Velmi četní a zajímaví jsou zástupci primátů. V pralese se setkáme hlavně s různými druhy gibonů, zejména s největším černým siamangem (Hylobates syndactylus) nebo světlejším larem (Hylobates lar).
Na pomezí lesů a civilizace je možné velmi často spatřit makaky, až už je to makak vepří (Macaca nemestrina) či makak jávský (Macaca fascinulans), žijící poblíž moře na ostrovech.
Velmi často se v pralesích setkáte s létajícími savci – s kaloni anebo netopýry, kteří loví již od odpoledních hodin.
Wallaceova létající žába může doskočit až 12-15 metrů díky roztažení blán mezi prsty. Představuje jeden z početných živočišných druhů žijících v Národním parku Mulu v Sarawaku.


Rostliny
Husté deštné pralesy s velkým bohatstvím druhů pokrývají asi polovinu území Malajsie a oplývají tisíci rostlinných druhů. Flóra malajských tropických lesů je tedy neobyčejně zajímavá. Při pobřeží rostou mangrovy. Rozsáhlé jsou bambusové porosty. Půdu ponechanou ladem porůstá typická křovinná vegetace.
V Malajsii se nachází přes 8000 druhů rostlin (2000 druhů stromů, 200 palem a 800 druhů orchidejí). Nejnápadnější květinou v Malajsii je ibišek, který je květinou země a můžete jej obdivovat v mnoha nádherných variantách.
Mezi nejznámější rostliny malajských dipterocarpových lesů patří parazitická Rafflesia arnoldii – druh s vůbec největším květem na světe, který dosahuje až metrového průměru. Rafflesia arnoldii byla na Malajském poloostrově nalezena zatím pouze v povodí řeky Belum. Rostlina kvete pouze několik dní, zhruba v intervalu devíti měsíců. Rozvine se po několika měsících z poupěte. Její květy mají cihlově červenou barvu a jsou bíle kropenaté. Vyrůstají zdánlivě přímo z pralesní půdy. Ve skutečnosti však je to parazitická rostlina a při bližším ohledání zjistíte, že se přiživuje na liánách, které se plazí po zemi nebo těsně pod ní. Ve chvíli, kdy se květ rozevře, začne intenzivně páchnout po shnilém mase. Váží okolo 10 kg a v průměru měří okolo 80-100 cm. Rostlina nemá žádné listy, kmen, stonky ani viditelné kořeny. Přiživuje se na popínavé rostlině rodu Tetrastigma díky vláknům, která jí prostupují. Květ opylují mouchy vábené zápachem zdechliny, který rostlina vylučuje. Zralý plod se podobá ananasovému melounu. Semena roznášejí po tropickém pralese tany velké (lat. Tupaia tana). Jen o málo menší je květ Rafflesia keithii a dalších druhů rafflesií kvetoucích v pralesích jihovýchodní Asie. Rafflesií rychle ubývá vinou vypalování indonéských pralesů. Pokud budete pobývat v oblastech, kde se tyto výjimečné rostliny nacházejí, rozhodně si nenechte ujít příležitost je spatřit a vyfotografovat. Jedná se skutečně o velký zážitek, protože květina je velmi zvláštní a její ojedinělá krása vyniká uprostřed zeleně tropického pralesa. Místní průvodci mají většinou skvělý přehled o tom, kde se právě otevřel některý květ.
Jinou světovou jedničkou je strom tualang. Je to největší strom a měří až 80 metrů, jeho průměr činí až 3 metry. Můžete ho vidět na svacích v Kinabalu v Sabahu.

Malajsie patří k největším vývozcům tropického dřeva, ekologové často namítají, že těžba dřeva spěje k ekologické zkáze, ohrožuje mnoho rostlinných a živočišných druhů. Na konferenci v Rio de Janeiru, která se konala v roce 1992, malajský premiér konstatoval, že přikázat chudým zemím, aby chránily své lesy, je jako říkat jim, že musí pokračovat žít v chudobě, protože jejich lesy a jiné zdroje jsou vzácnější než samotní lidé. Malajsie v současné době uplatňuje takový systém těžby dřeva, který umožňuje pokácet maximálně 7-12 stromů na hektar. Od roku 1993 byl v Malajsii zavedeny přísnější tresty pro případ nelegální těžby, vyšší pokuty a delší pobyt ve vazbě.
Malajská výroba nábytku je silně celosvětově podporována, aby bylo umožněno získat více peněžních prostředků a zároveň méně těžit. Dřevařské závody zaměstnávají velký počet obyvatel, zhruba 150 tisíc obyvatel v Sarawaku.
Malajské ekologické problémy nemohou být najednou vyřešeny. Státní program, který se této oblasti týká, však byl významným příspěvkem k zmírnění mnohých komplikací.



© 2004 Sopka.cz | Kopírování obsahu pouze se souhlasem Sopka.cz

Vyhledávání:


Chcete vědět o všem, co se děje na Sopce, první?
email  
heslo  
zapamatovat heslo

Nová registrace
Zapomněl jsem heslo
Chci změnit nastavení
Chci zrušit účet

Odkazy


AZ elektro





Partnerské weby
CK Marco Polo - exotická dovolená snů | pobytové i poznávací zájezdy | zájezdy na míru | dovolená u moře Kvalitní zahradní nábytek www.africke-expedice.cz www.calabria.cz