Oficiální název:Běloruská republika Hlavní město:Minsk Rozloha:207600 km2 Počet obyvatel:10322151 Hustota zalidnění:48 lidí na km2 Státní zřízenípluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Časové Pásmo:GMT + 2 h Administrativní dělení:6 oblastí a hlavní administrativní město Nezávislost od:25.srpna 1991 Měna:běloruský rubl
=100 kopějek
Úřední jazyk:ruština, běloruština Délka hranic:2900 Sousedící země:Ukrajina, Rusko, Polsko, Lotyšsko, Litva Relativní podíl městského obyvatelstva:68
Státní vlajka a mapa:
Hrubý domácí produkt na osobu:2990$ Počet obyvatel na 1 lékaře:280 Procento populace, které je gramotné:98% Nezaměstnanost:2 % (1999) Průmyslová odvětví:těžba dřeva, potr., chem., průmysl Zemědělství:pěstování brambor, obilnin, lnu, chov skotu, prasat a drůbeže Přírodní zdroje:rašelina, draselné soli Nejvyšší hora:Dzyarzhynskaya Hara - 346 m n. m Nejnižší bod:Řeka Nyoman - 90 m n. m Nejdelší řeka:Dněpr (v zemi 575 km) Největší město:Minsk (1.675.000 obyvatel) Železnice v km:5523 Silnice v km:74385 Přístaviště:Mazyr Vojenská služba:ve věku 18 let Náboženská příslušnost:pravoslavní 90%
ZÁJEZDY - Pobytové a poznávací zájezdy - vyhledávač zájezdů
Informace
Reliéf země je relativně plochý s mírnou vrchovinou táhnoucí se směrem z jihozápadu na severovýchod. Nejvyšším bodem je Dzaržinskaja (346 m n.m.). Nejdůležitější běloruskou řekou je Dněpr. Klimatické podmínky jsou kontinentální, mírné.
Historie Bělorusové odvozují svůj původ ze tří slovanských kmenů, které sídlily mezi 6. a 8. stoletím u řek Daugavy (západní Dviny), Pripjatě a Sože. V 10. století vznikla na Běloruském území knížetství Polatsk, Smolensk a Turov-Pinsk, která však byla záhy anektována Kijevskou Rusí. Po pádu Kijevské Rusi (důsledek Tatarské invaze) se běloruské území stalo součástí Litevského velkovévodství. V 16. století Litevské velkovévodství utvořilo svazek s Polským královstvím. Unie trvala až do konce 18. století, kdy došlo k trojímu dělení Polska a Bělorusko se dostalo do područí carského Ruska.
Po revoluci v Rusku a pádu monarchie (1917) byla snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše. V březnu 1918 se (jako důsledek Brest-Litevského míru) však Bělorusko dostalo pod správu Německa. Toho využili Běloruští nacionalisté a vyhlásili samostatnou Běloruskou republiku, které ihned Německo garantovalo nezávislost. Trvání republiky však bylo velmi krátké - 1.1.1919 došlo k invazi Rudé Armády do Běloruska a ustanovení socialistické správy. Bělorusko se v roce 1922 stalo zakládající republikou Sovětského svazu. Pod Stalinovou vládou začalo docházet k obrovským čistkám, nejznámějším incidentem byla masová poprava asi 250000 lidí v Kuropatském lese poblíž Minska.
V roce 1941 do Běloruska vrthla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim. Díky tomu již od roku 1942 bylo běloruské území místem intenzivní partyzánské války proti německé okupaci. Země byla osvobozena Rudou armádou v roce 1944. Po válce došlo k obrovskému rozvoji průmyslu a Bělorusko se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí SSSR.
Bělorusko vyhlásilo samostatnost v roce 1991 a tento akt byl jedním z mnoha důvodů rozpadu Sovětského Svazu. Na základě jednání představitelů jednotlivých zemí však vznikl nový útvar - Společenství nezávislých států, jehož součástí se Bělorusko stalo.
