Rumunsko
Rumunsko je kromě Ruska a Ukrajiny největší evropskou zemí. Rumunsko leží na pobřeží Černého moře a sousedí s Bulharskem, Srbskem (Jugoslávií), Maďarskem, Ukrajinou a Moldávií. Nejvýznamnějším rumunským pohořím jsou Karpaty, jejichž oblouk vstupuje na rumunské území ze severu a postupně se stáčí k západu. Karpaty pokrývají asi třetinu povrchu země. Pásmo Karpat ohraničuje Transylvánii ležící na náhorní plošině na severozápadě Rumunska. Karpaty se dále v Rumunsku člení na Východní Karpaty, Jižní Karpaty (tzv. Transylvánské Alpy) a Západní Karpaty. Jejich geologická stavba je příčinou zemětřesení, poslední velké zemětřesení zažilo Rumunsko v roce 1977, kdy přišlo o život asi 1500 lidí, další zemětřesení bylo v roce 1990.
Jižně od Transylvánských Alp až po řeku Dunaj se rozkládá relativně rovinatý region Valašska. Dunaj je nejvýznamnější rumunskou řekou. Velmi pestré je také zastoupení divoké zvěře. V Rumunsku žije neustále obrovské množství vysoké i černé, v horách můžete potkat medvědy (v Rumunských Karpatech žije 60% populace evropských medvědů) nebo rysy.

Historie
Ve starověku bylo území dnešního Rumunska osídleno thráckými kmeny. V roce 106 n. l. sem dorazili Římané a rumunské území (zvané Dácie) se stalo římskou provincií. Z důvodu neudržitelnosti hranice římského impéria (zejména díky tlaku Gótů) se římané roku 271 n. l. stáhli za řeku Dunaj a na území dnešního Rumunska zůstalo množství obyvatelstva silně ovlivněné římskou kulturou.
Zhruba od 10. století na Rumunském území existují nezávislé státní útvary, které se postupně konsolidovaly do tří rumunských knížectví - Moldávie, Valašska a Transylvánie. V této době však také začíná tlak Maďarů z východu a od 13. stol. existuje Transylvánie jako nezávislé území pod správou Maďarska. Ve 14. a 15. století Valašské a Moldavské knížectví hrálo silnou roli v boji proti Otomanské expanzi. Přesto, že se Transylvánie do tureckého područí dostala, Valašsko i Moldávie si uchovaly svou nezávislost. V 17. století pomalu začíná vliv otomanské říše upadat, anopak stoupá vliv Rakousko-Uherska a Ruska. Transylvánie se dostává pod nadvládu Habsburků. V roce 1775 je Rakousko-Uherskem anektována východní část Moldávie (Bukovina), v roce 1812 Rusko (na základě výsledku Krymské války mezi Ruskem a Tureckem) anektuje východní část Moldávie - Besarábii. Tehdy velmi zesílilo hnutí za samostatnost země. Knížectví Moldávie a Valašska se spojila v roce 1857 jako nový stát - Rumunsko a vyhlásily autonomii a neutralitu. Od svého vzniku bylo Rumunsko konstituční monarchií. Úplná nezávislost Rumunska byla uznána na tzv. Berlínském kongresu roku 1878.

Po vypuknutí I. světové války Rumunsko okamžitě vyhlásilo neutralitu. V roce 1916 se však přidalo na stranu spojenců proti Rakousko-Uhersku a Německu. Důvodem vstupu do války byly především územní zisky, čehož bylo v rámci poválečných vyrovnání dosaženo. Rumunsko získalo Transylvánii, část Banátu, oblast Krištiny a Maramureše a Bukovinu od Rakousko-Uherska a Besarábii od Ruska. Jeho rozloha se tak téměř zdvojnásobila. Ekonomická krize ve 30. letech 20. století pomohla v Rumunsku nástupu fašismu. Rumunsko se stalo válečným spojencem Německa a v roce 1941 vyhlásila válku SSSR. Rumunská armáda dobyla zpět Besarábii a pronikla až na Ukrajinu, utrpěla však velmi těžké ztráty v roce 1943 v bitvě u Stalingradu. V roce 1944 vstoupili Sověti na Rumunské území, země se vzdala a vyhlásila válku Německu. Výsledkem silného vlivu SSSR byl vznik komunistické strany a její převzetí politické moci těsně po válce. Na konci roku 1947 byla zrušena monarchie, král byl přinucen k abdikaci a vznikla Rumunská lidová republika s ústavou sepsanou s pomocí sovětského Ruska, na věčné časy a nikdy jinak.

Po Stalinově smrti (1953) se Rumunští komunisté rozhodli vytvořit svůj vlastní socialismus. Došlo k určitému odklonu od sovětské ekonomické i zahraniční politiky. V Rumunsku se začal rozvíjet těžký průmysl a následoval relativně rychlý ekonomický rozvoj země. V roce 1967 se k moci dostává Nicolae Ceausescu, který ještě prohloubil nacionalistickou politiku Rumunska - byla přijata nová ústava, země byla přejmenována na Rumunskou socialistickou republiku a nastal radikálnější odklon od SSSR. Navenek byl Ceausescu velmi šikovným diplomatem, který byl díky svým odmítavým postojům k SSSR a jeho zahraniční politice schopen získat ekonomickou podporu ze západu, jeho domácí politika však byla katastrofální. Byla potlačována základní lidská práva, nepohodlní lidé byli zavíráni, mučeni a popravováni, vnitřní ekonomická situace přivedla Rumunsko na pokraj hladomoru. Ke konci roku 1989 začaly na západu země silné protivládní demonstrace, které velmi rychle přerostly v celonárodní protesty a k demonstrantům se přidala i armáda a policie. Ceausescu se pokusil i uprchnout ze země, byl však dopaden a 24.12.1989 i se svou manželkou Elenou popraven.

Od roku 1989 pomalu dochází v zemi k ekonomickým i politickým změnám. Situace je však neustále nestabilní, ekonomika je velmi slabá, nezaměstnanost i inflace vysoká.

Převzato z cestovatelského serveru Dalky.cz