Oficiální název:Maďarská republika Hlavní město:Budapest Rozloha:93031 km2 Počet obyvatel:10045407 Hustota zalidnění:108 lidí na km2 Státní zřízenípluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Časové Pásmo:GMT + 1 h Administrativní dělení:19 žup (megye) a hlavní město Nezávislost od:1001 Měna:forint
(ft)
=100 fillerů
Úřední jazyk:maďarština Rozloha vodní plochy:690 km2 Rozloha pevniny:92341 km2 Délka hranic:2171 km Sousedící země:Ukrajina, Černá Hora a Srbsko, Slovensko, Rumunsko, Rakousko, Chorvatsko Průměrný věk muže:38 Průměrný věk ženy:36
Státní vlajka a mapa:
Průměrný věk ženy:36 Relativní podíl městského obyvatelstva:63 Hrubý domácí produkt na osobu:4740$ Počet km silnic na 1000 m2 půdy:671 Počet obyvatel na 1 lékaře:312 Procento populace, které je gramotné:99% Nezaměstnanost:4,8 % (1999) Zemědělství:pěst. kukuřice, pšenice, ječmene, rýže, zahradnictví, sadařství, zelenina, ovoce, vinohradnictví, tabák, söja, slunečnice, chov prasat drůbeže, skotu a koní Přírodní zdroje:bauxit, uran, ropa, plyn, uhlí Nejvyšší hora:Kékes (1.015 m) Nejnižší bod:Tisza River- 78 m n. m Nejdelší řeka:Tizsa (v zemi 577 km) Největší město:Budapest (1.975.000 obyvatel) Přírodní nebezpečí:chemický, strojnický prům., výroba cigaret Železnice v km:7875 Silnice v km:188203 Přístaviště:1373 Vojenská služba:ve věku 18 let Náboženská příslušnost:protestanté 24%, ateisté 11%, Románští katolíci 65%
ZÁJEZDY - vyhledávač zájezdů
ZÁJEZDY - Pobytové a poznávací zájezdy - vyhledávač zájezdů
Informace
Maďarsko Drtivá většina Maďarska se nachází v nížinných rovinách. Na východě se nalézá Velká uherská nížina a na severozápadě Malá uherská nížina. Na severu a severovýchodě z rovin strmě vyrůstají nevysoká pohoří - nejvyšším z nich je Mátra s nejvyšším vrcholem Kékes (1 010 m n. m.). Na západě je nižší Zadunajské středohoří, které se skládá z Bakoňského lesu a Pilišských vrchů. Na jihu se nachází osamělá vrchovina Mecsek. Největší řeka je Dunaj. Východem protéká Tisa s přítoky Bodrog, Slaná (ze Slovenska), Kriš a Maruše (z Rumunska). Část jihozápadní hranice tvoří řeka Dráva. Největším jezerem je Balaton (590 km2). Maďarsko disponuje mírně vnitrozemským podnebím. Průměrná lednová teplota v Budapešti je - 1 °C a průměrná červencová 22 °C. Ročně spadne kolem 650 mm srážek.
Historie Dnešní území Maďarska bylo v 1. století připojeno k Římské říši pod názvem Pannonia. Ve 4. století se v dnešním Maďarsku usadili Hunové, pak Avaři a koncem 9. století ugrofinští Maďaři (Uhři). Uherské království se stalo jedním z nejvýznamnějších států střední Evropy (jeho součástí bylo Slovensko, Sedmihradsko, Chorvatsko a Slavonie). Dynasticky bylo Maďarsko spjato s Českými zeměmi za vlády Zikmunda Lucemburského, Jagellonců a Habsburků až do konce 1. světové války. Od 15. století na Maďarsko útočili Turci. Maďaři prohráli s Turky bitvu u Moháče v roce 1526. Potom Turci ovládli většinu území Uher. Po porážce Turků u Vídně v roce 1683 byla Osmanská říše vytlačována. Během vlády Marie Terezie a Josefa II. odolávalo Uherské království centralizačním tlakům. Uherská revoluce z let 1848 až 1849, která byla vedená L. Kossuthem, byla potlačena až po vojenském pomoci ruského cara. Pak bylo Maďarsko okupováno a byl nastolen absolutismus. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 došlo k rakousko-uherskému vyrovnání, které umožnilo maďarizaci. V roce 1918 si Maďarsko prohlásilo za republiku. Následoval boj s komunisty. Až téměř do konce 2. světové války stál v čele Maďarska admirál Horthy. V roce 1940 se Maďarsko stalo spojencem Osy. Před koncem války bylo Maďarsko nejprve okupováno Německem a pak SSSR, což vyvrcholilo nástupem komunismu. Pokus o politickou reformu v roce 1956 byl brutálně ukončen sovětskou intervencí. Do čela se dostal J. Kádár, který po krátkém období teroru připustil umírněné reformy . V roce 1989 byla nastolena demokracie. V roce 1999 Maďarsko vstoupilo do NATO.
